Výukové pásmo programu Autodesk Inventor

hosting: www.cadforum.cz - sekce Výuka
Autodesk Inventor dodává firma CAD Studio s.r.o., Autorizovaný dealer firmy Autodesk

Rychlý download

Užitečné odkazy

CAD fórum

Internetové fórum české komunity uživatelů CAD produktů s mnoha informacemi a diskuzí odborníků

CAD Studio

Stránky jedné z největších společností dodávající nejen produkty Autodesku na český trh

www.cad.cz

České stránky pro uživatele CAD produktů všech možných výrobců

Autodesk

Stránky českého zastoupení společnosti Autodesk - výrobce programu Inventor

Autodesk (en)

Oficiální stránky společnosti Autodesk, anglicky

První seznámení s programem

Seznámení s prostředím, založení projektu, ukázka vlastního nastavení pracovního prostředí

V této úvodní lekci si ukážeme pracovní prostředí programu Autodesk Inventor. Ukážeme si některé základní nástroje, které jsou společné ve všech modulech i režimech programu, jako např. pohledové nástroje.

1.png
obr.1 Základní vzhled programu

Začneme úvodní obrazovkou, po spuštění programu, pokud pomineme výzvy k registraci a podobné, se nám objeví klasický open dialog. Pokud jej vystornujeme, uvidíme prázdné prostředí jako na obrázku 1. Pod titulkovou lištou je klasické menu (1), pod ním je panel nástrojů. Zatím je poměrně strohý, pokud bychom však měli spuštěný nějáký projekt, tlačítka by nabyly (jak za chvíli uvidíme). V levém sloupci nahoře je interaktivní okno nástrojů (3). Toto okno se mění podle režimu ve kterém pracujeme a samo nám nabízí možné příkazy. Pro každý modul obsahuje jinou sadu příkazů. Pod tímto oknem je panel prohlížeč (4), ve kterém se nám bude zobrazovat stromová struktura modelu. Pomocí tohoto prohlížeče se snadno dostaneme k jednotlivým prvkům sestav, dílům a operacím na dílech aniž bychom je museli složitě hledat v rozsáhlých sestavách. V případě provedených operací by to ani jinak nebylo možné. Největší část okna je věnována prostoru pro práci (5), v něm budeme později modelovat a skládat. Spodní lišta programu slouží k informativním účelům, vlevo dole se zobrazuje jednoduchá nápověda (6), kdy při jakékoli činnosti nám napovídá další krok, je to trochu obdoba nápovědy z příkazového řádku u AutoCADu. Vpravo dole máme dvě čísla, která nás informují o aktuálním celkovém počtu relací a aktuálním otevřeném počtu relací resp. otevřených souborů. Vedle nich vpravo je jednoduchý ukazatel obsazenosti systémových prostředku, a ikonka spojení s komunikační podporou.

2.png
obr.2 Vzhled program se spuštěným modelem

Takto podobně by v konečné fázi měl vypadat náš model. Jak je vidět panely nástrojů se nám zaplnily, a tak se na ně podíváme detailněji.

3.png
obr.3 Pevný panel nástrojů

Nejprve se podíváme na horní panel. První příkaz (1) slouží k návratu z podřízeného režimu do režimu vyššího, např. pokud chceme kreslit nový náčrt na již vymodelovaném dílu, a poté se vrátit zpět. A právě druhý příkaz „Náčrt“ (2) nám slouží k zadávání plochy nového náčrtu na již (zčásti) hotovém dílu. Příkaz „Aktualizovat“ (3) slouží k aktualizaci zobrazených dílů. Dalšími příkazy je sada „Zoom“ (4), zleva jsou to „Zoom vše“ – zobrazí nám všechny prvky v prostoru, „Zoom okno“ – zobrazí (a zvětší) nám zadané okno, „Dynamický zoom“ – pro dynamické změny měřítka, stejnou funkci má roler myši, „Posun v prostoru“ – stejnou funkci má „packa“ při stisknutí kolečka myši, „Zoom na prvek“ – zvětší a zviditelní nám vybraný prvek, „Otáčení“ – rotace v 3D prostoru (zmíním se více), a „Pohled na“ – tento příkaz nám poskytne kolmý pohled na vybranou rovinu – např. na náčrty. Další sadou příkazů jsou možnosti zobrazení prvků (5), zleva – styl zobrazení (drátový model, vyplněný model, poloprůhledný), zobrazení rovnoběžné nebo perspektivní, zobrazení stínu a zobrazení průhlednosti komponent. Poslední položkou (6) je výběr materiálu modelu, pouze povrchová estetická úprava.

4.png 5.png
obr.4 Nástroj otočit obr.5 Nástroj definovaný pohled

Vrátím se ale ještě ke zmíněnému příkazu z nabídky zoomu a to rotací v prostoru. Po jeho spuštění se nám objeví uprostřed pracovního prostoru osový kříž, který vidíme na obrázku 4. Po najetí kurzorem do kruhu můžeme s modelem všemi směry otáčet. To se ale příliš nehodí pro nastavení přesné polohy. Proto při tomto spuštěném příkazu stiskneme mezerník a objeví se nám prostorová krychle s předem definovanými úhly pohledu. Po zvolení jakékoli šipky se nám pohled nastaví.

6.png
obr.5 Panel prohlížeč

Dále se podíváme na panel prohlížeč. Toto je velice chytrá pomůcka pro sledování historie i aktuálního stavu modelu. Jak je vidět ze stromu našeho konečného modelu sestavy, je již rozsáhlejší, a celý zobrazený by byl dost dlouhý. Na začátku jsou vždy obecné údaje (1), jako např. poloha počátku základního souřadného systému, jeho os a rovin. Dále jsou zde zobrazeny všechny podsestavy (2), které jdou dále rozkliknout na jednotlivé díly podsestav (3), a ty lze ještě více dělit na jednotlivé operace (4). Všechny tyto operace jsou vždy editovatelné.

7.png
obr.7 Založení nového projektu

Vysvětlili jsme si tedy základní prostředí programu, a můžeme spustit první projekt. Přes nabídku „Soubor“-->„Projekty“ se dostaneme na nastavování projektů. Každá naše práce musí patřit do nějákého projektu. Pokud víme, že začínáme pracovat s větším celkem, nastavíme mu jeho vlastní projekt. Seznam projektů vidíme v horní části dialogu (1), kde vlevo je značka aktuálního projektu (2), v našem případě sestavy kola. V dolní části je nastavování parametrů projektů (3), kdy si zatím vystačíme se standardním nastavením. Pro přidání nového projektu stiskneme tlačítko „Nové“ (4). Po jejím stisku se nám zobrazí průvodce novým projektem. Na jeho první obrazovce si nastavení nebudeme všímat, jedná se o nastavení možnosti spolupráce více lidí na jednom projektu, my používáme standardní jednouživatelský projekt.

8.png
obr.8 Průvodce novým projektem

V druhém kroku již zadáme název projektu (1) a jeho umístění (2). Pod nimi se nám generuje cesta k zástupnému souboru projektu *.ipr (3). Zadání projektu u vícedílných modelů je důležité, neboť program si načítá podsoubory z cest, které má uloženy právě v souborech projektu. Pokud v jiném souborovém prohlížeči změníme umístění souborů program je pak nebue moci najít a nabídne nám jejich ruční nalezení, popř. zobrazí chybovou hlášku.

9.png
obr.9 Vlastní nastavení aplikace

Dále se podíváme na nastavení zobrazování a možností aplikace. Skoro všechny běžné uživatelské nastavení se skrývají po výběrem menu „Nástroje“ a ve spodní části ve třech možnostech „Nastavení dokumentu“, „Možnosti aplikace“ a „Vlastní nastavení“

10.png
obr.10 Nastavení dokumentu

Jako první se podíváme na nastavení dokumentu, kde si nastavujeme vlastnosti celého dokumentu, jako např. osvětlení, výchozí typ materiálů, jednotky SI soustavy ve kterých budeme pracovat, kroky rastru a uchopení, nastavení čar nebo základní nastavení rozpisky.

11.png
obr.11 Možnosti aplikace

Další položkou jsou „Možnosti aplikace“. Toto je nejrozsáhlejší nastavení, kde se dá změnit téměř vše od jména uživatele přes barevné zobrazení, až po fyzikální vlastnosti modelu. Také zde lze ovlivňovat přidělené systémové prostředky programu. Není ani technicky možné probírat každé nastavení programu a v mnoha případech je vhodné pro začínající uživatele ponechat základní nastavení. Dobrou vlastností je např. import uživatelského nastavení např. z minulých verzí programu, a také export pro uložení vlastního nastavení.

12.png
obr.12 Vlastní přizpůsobení

Posledním nastavením je „Vlastní nastavení“, toto se týká především přizpůsobení chování se oken nástrojů, a nabídce příkazů oken nástrojů. Můžeme si zde přidávat jednotlivé palety nástrojů nebo celé okna, a modifikovat je. Také lze vytvořit vlastní panel nástrojů s námi používanými příkazy. Dále lze zde přidělit klávesové zkratky jednotlivým příkazům pro zpříjemnění práce s programem.

Tímto jsme tedy probrali základní rozvržení programu, nahlédli do nastavení a ukázali si některé často používané nástroje. V další lekci již začneme pracovat na našem vlastním modelu kola, které by ve výsledku mělo vypadat podobně jako na obrázcích výše.

Náčrtek


Vytvořeno jako bakalářská práce Univerzity Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky

Autor: Ondřej Serbousek 10.5.2010