Strojírenskou výrobu si lze bez softwaru od firmy Autodesk představit jen velmi těžko. Její nabídka pro průmyslové podniky má ohromný záběr a uspokojuje potřeby mnoha oborů. Na rozdíl od většiny svých konkurentů se však vyhýbá pojmu „PLM“. David Palas, ředitel české pobočky Autodesku, v našem rozhovoru vysvětluje, že důvodem je sázka na pragmatičnost.

V oblasti řešení pro strojírenství nyní propagujete tzv. integrovaný návrhový proces. Co si pod tímto termínem můžeme konkrétně představit?

Jde o vývoj výrobku metodou, kterou označujeme jako „digitální prototypování“. Ta zkracuje a zlevňuje vývoj výrobku. Digitální prototyp je výsledkem procesu spolupráce týmů a specialistů zahrnující designéry, konstruktéry, výpočtáře, technology a řadu dalších. Už od počátečních fází návrhu umožňuje zkoumat a analyzovat funkční, estetické, environmentální, cenové a mnohé jiné parametry budoucího výrobku a optimalizovat jeho návrh na základě komunikace týmu. Smyslem digitálního prototypování je posílit schopnost vývojářů zachytit všechny relevantní vstupy, promítnout je do návrhu pro opakovatelné využití těchto znalostí i při následných inovačních cyklech a také zásadně zredukovat nutnost výroby fyzických prototypů na absolutní minimum. V řadě segmentů je pak možné potřebu výroby fyzických prototypů zcela odstranit. Tento koncept má relevantní aplikaci ve všech výrobních odvětvích.

Lze váš „integrovaný návrhový proces“ vnímat jako alternativu toho, co vaši konkurenti označují jako PLM?

PLM není kategorie softwaru ani metoda vývoje výrobku, proto tento termín aktivně nepoužíváme. Navíc – v kontextu softwarových řešení – je tento termín historicky spojován s nákladnými implementacemi něčeho, co ne vždy přineslo na konci kýžený efekt. Pokud však chápeme PLM jako univerzální označení konzistentního přístupu výrobní firmy k řízení procesů kolem životního cyklu výrobku, pak platí, že digitální prototypování koncept PLM obsahuje a podporuje. Digitální prototypování Autodesku je založeno na jednotném digitálním modelu definujícím výrobek, který je sdílen a využíván napříč předvýrobními, výrobními, prodejními a poprodejními procesy, poskytuje konzistentní informace o výrobku a zaručuje integritu těchto dat. Pro různé fáze a profese jsou k dispozici nejrůznější specializované aplikace s funkčností odpovídající potřebám jednotlivých odborníků a charakteru jejich práce. Všichni pracují se stejným datovým modelem výrobku, sdílejí relevantní informace a obohacují je. Přirozenou součástí jsou nástroje pro správu inženýrských dat s integrací do informačních systémů pro řízení procesů. V čem se náš přístup od přístupu konkurentů liší, je cesta k dosažení cíle. My vsázíme na pragmatičnost: jednoduchost a rychlost implementace s maximálním využitím standardních nástrojů.

Šéf Autodesku Carl Bass v roce 2007 pronesl, že „PLM je pouze marketingový slogan vymyšlený pro potřeby finančníků“. Změnil se nějak přístup vaší firmy od té doby?

Problémem termínu PLM je, že existuje řada jeho odlišných definic. Někteří dodavatelé softwaru používají nálepku PLM pro řešení standardních problémů inženýrských procesů, často relativně jednoduchých, a prezentují je jako revoluci. Vůči tomu se vymezujeme. Chceme, aby bylo jasné, že náš přístup takový není. Každý problém lze řešit několika způsoby. Jak jsem již řekl, u digitálního prototypování vsázíme na pragmatičnost a na rychlou návratnost investice. V tomto kontextu jistě není žádným paradoxem, že podle společnosti CIMdata, uznávané přední konzultační a analytické společnosti specializující se na PLM, patří Autodesk k předním dodavatelům aplikací pro PLM. V klíčových segmentech průmyslu, jako jsou například oblasti energetického strojírenství nebo navrhování a optimalizace výrobních hal, nabízí Autodesk z pohledu PLM unikátní a bezkonkurenční hodnotu. Mám na mysli konkrétní technologie, jako je NavisWorks a Factory Design Suite. Jen těžko byste na trhu hledal obdobně robustní, funkčně silné a přitom tak rychle implementovatelné řešení.

Pro pokračování klikněte zde…

(Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání magazínu PLM News 1/2011 nebo na našem webu www.plmnews.cz.)

Viz pokračování...