tu su priklady vypoctov modalnej analyzi
http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=28558

Dám konkrétnější příklad:

Zkoušel jsem udělat modální analýzu ramena jeřábu a vyšlo mi několik vlastních frekvencí. Výsledek je na přiloženém obrázku. Když se na něj podíváte, uvidíte vypočítanou deformaci 167mm, což mi můj strojařský cit nějak odmítá přijmout. Tak jak si to mám zdůvodnit? Buďto jsem vůbec nepochopil, co počítač vlastně vypočítal nebo  vypočítal nějakou blbost nebo mě můj selský rozum zrazuje. Tak takhle jsem myslel to, jak správně interpretovat výsledky výpočtu.

Připojené náhledy

Já sice modální analýzu z Inventoru nepoužívám, ale řekl bych, že výsledkem jsou ty vlastní frekvence. Jaké by v reálu byly amplitudy je asi jiná otázka - záleží na mohutnosti buzení a na tlumení.

To, že amplituda závisí na buzení a tlumení mi je jasné. A teď je tu právě ta otázka, co vlastně ten Inventor spočítá. V podmínkách výpočtu se žádné buzení ani tlumení nezadává, takže kde se ta amplituda teda vezme? Z čeho ji ten inventor určí? to jsou právě ty otázky, které si kladu a hledám nějakou poučnou literaturu, která mi pomůže na ně odpovědět. Ale aby se to týkalo přímo inventoru.

Odhadnul bych, že program používá jakési fiktivní buzení, na jehož velikosti prakticky nezáleží. Účelem je stanovit vlastní frekvence a tvary kmitů. A úkolem konstruktéra je, vyloučit provoz v blízkosti nebezpečných zón. Ocelová konstrukce sama o sobě má velmi malé vnitřní tlumení a i relativně slabé buzení na vlasních frekvencích ji zaručeně rozkmitá přes únosnou mez.

Ako bolo spomenute vyssie dolezite je urcit spravne okrajove podmienky, ktore ovplyvnuju tuhost konstrukcie. Dalsou neznamou je koeficient tlmenia (cela sustava, alebo materialovy utlm) tu som sa dopracoval k vyjadreniu ze je to hodnota ziskana na zaklade experimentu. Nasiel som aj rozsah koeficientu tlmenia (cela sustava, ako napr. potrubne systemi, spajane ocelove knstrukcie) 0,02 az 0,07 ale nespoliehal by som sa nan. Nemam skusenost s modalnou analyzou z Inventoru ale urcite sa tam tento koeficient nastavuje. Ak su zname vyssie uvedene vlastnosti alebo aspon spravne okrajove podmienky hura na analyzy.

Modalna: zistuje vlastne frekvencie suciastok a ich tvary, aka deformacia (smer deformacie, nie velkost) pri urcitej vlastnej frekvencii. Velkost deformacie pri vlastnej frekvencii je toeoreticky nekonecne velka, v reale nastane porusenie materialu. Ako priklad by som uviedol rotujuci hriadel, ktory sa otaca max 20Hz.  Ak vykonate modalnu analyzu a prva vlastna frekvencia je vyrazne vyssia mozete byt vysmiaty a dalej neriesit. Ak nie, treba skusit zmenit tuhost sustavy v nasom priklade hriadela alebo nebezpecne rozsahy otacok co najrychlejsie prekonat a trvala prevadzka musi urcite byt mimo niektorej z vlastnych frekvencii.

Pre urcenie zdroja budenia a spravne zahrnutie do analyzy je potrebne dokonale poznat zariadenie, idealne je mat pomerane priebeh zatazenia.  V pripade prototypu by som povedal dobry odhad a skusenosti. Ako priklad pouzijem znova rotujuci hriadel avsak teraz uvazujem staticku alebo dynamicky nevyvazenost, co sa prejavi ako harmonicka budiaca sila. Na riesenie tohto typu ulohy sluzi analyza Harmonic Response (uvadzam co je dostupne v ANSYSe, na 99% aj Autodesk Simulation ma tuto moznost, Inventor neviem). V tejto analyze sa zadava budiaca sila a teda aj miesto v ktorom posobi a adekvatne parametre (amplituda, faza ....). Z takejto analyzy uz lezu realne hodnoty posunuti a ine. 

Dalsou moznostou je analyza Random Vibration ktora umoznuje zadefinovat lubovolnu polohu a  priebeh zatazenia v case a sledovat odozvu sustavy. Ako dan je samozrejme jej casova/hardware -ova narocnost. Ak su zname spravne vstupy (spomenute vyssie) tak hodnoty deformacie su realne.

Asi som moc nepomohol ale ani ja nemam velke skusenosti s tymto typom analyz (skola okrajovo, volne dostupne info z www a HELP).