Standardně, všechny prostory jmen dokumentu jsou doplněny svojí vlastní chybovou funkcí *error*, která má následující definici:
(defun *error* (msg) (princ "error: ") (princ msg) (princ) )
VLX aplikace běžící v prostoru názvů sdílí standardně funkci pro správu chyb. Uživateli je však dána možnost doplnění vlastní logiky zprávy chyb do vaší aplikace.
Při zpuštění VLX aplikace ve vlastním prostoru jmen, můžeme použít standartní zprávu chyb nebo definovat správu chyb specifickou pro aplikaci.
Potřebujeme-li definovat vlastní správu chyb pro aplikaci VLX běžící ve vlastním prostoru názvů, převezmeme řízení správy chyb pomocí funkce vl-exit-with-error a předáme ji správě chyb v prostoru názvů dokumentu - funkci *error*. Následující příklad ukazuje použití funkce vl-exit-with-error pro předání řetězce funkci dokumentu *error*.
(defun *error* (msg) ... ; spuštěno ve VLX prostoru názvů/spouštěcím kontextu (vl-exit-with-error (strcat "Aplikace spadla! " msg)) )
VLX správce chyb *error* použije funkci vl-exit-with-value pro předání hodnoty do prostoru názvů dokumentu, z kterého byla aplikace VLX volána.
Příklad použití funkce vl-exit-with-value, která vrátí celočíselnou hodnotu 3 programu, který vyvolal VLX z prostoru názvů dokumentu:
(defun *error* (msg) ... ; spuštěno ve VLX prostoru názvů/spouštěcím kontextu (vl-exit-with-value 3) ) (vl-doc-export 'foo) (defun foo (x) (bar x) (print 3) ) (defun bar (x) (list (/ 2 x) x) )
Všechny instrukce, které jsou nevyřízeny během zpracování chyby, jsou zahozeny.
Pokud správa chyb vaší aplikace nepoužívá ani vl-exit-with-error ani vl-exit-with-value, je řízení předáno do příkazové řádky po spuštění správy chyb. Volání funkcí vl-exit-with-error a vl-exit-with-value je možné pouze v kontextu správy chyb VLX aplikace, v jiném případě způsobí volání chyb chybu.