3.4. Cvičení

 

3.4.1. Tvorba povrchu z načtených bodů

Podkladem pro toto cvičení je výkres body.dwg z adresáře Cviceni3.

 

  1. Z podkladů pro cvičení v adresáři Cviceni3 otevřeme výkres body.dwg. V okně Prospektor užitím pravého tlačítka vyvoláme místní nabídku pro Povrch. Zvolíme příkaz Nový.

 

  1. Vybereme k vytvoření povrch typu TIN a výběr potvrdíme. Jako název zvolíme Povrch(Další čítač), Styl Hranice a trojúhelníky, Styl zobrazení Standart.

 

 

  1. Vytvořili jsme povrch s názvem Povrch4. V okně Prospektor, ve stromové nabídce pro Povrch4, v záložce Definice přiřadíme příslušný soubor bodů povrchu. Užijeme pravé tlačítko nad příkazem Skupiny bodů a vybereme příkaz Přidat.

 

  1. Vybereme skupinu bodů s názvem Všechny body.

 

 

 

  1. Přiřadili jsme body k již vytvořenému povrchu typu TIN. Pro jeho zobrazení postupujeme následujícím způsobem. Ve stromové struktuře okna Prospektor v záložce Povrchy vyvoláme pravým tlačítkem nad Povrchem4 místní nabídku a vybereme příkaz Zoom na. Zobrazí se povrch ve formátu TIN z přiřazené skupiny bodů.

 

 

 

S vykreslením povrchu se dá dále pracovat, některé dostupné nástroje si ukážeme v následujícím cvičení.

 

3.4.2. Vložení zlomových linií terénu.

 Podkladem pro toto cvičení je výkres zlomove_linie.dwg z adresáře Cviceni3.

 

  1. Otevřeme soubor zlomove_linie.dwg z Cviceni3.

 

  1. V okně Prospektor v položce Povrch – Povrch4 – Definice na příkazu Povinné spojnice vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, kde vybereme příkaz Přidat.

 

 

  1. V dialogovém okně zadáme název nové spojnice jako Spojnice a vybereme typ Standard. Střední vzdálenost od osy ponecháme 1 m. Po potvrzení výběru budeme vyzváni k výběru křivky zobrazující novou povinnou spojnici.  Vybereme všechny objekty ve výkresu.

 

 

  1. Po vybrání příslušných křivek potvrdíme tlačítkem Enter, dojde k dynamickému překreslení povrchu.

 

 

Zobrazení povrchu lze upravovat dle našich požadavků. Ve cvičení ukážeme jak upravit délky trojúhelníků pro zobrazení a jak zobrazit povrch pomocí vrstevnic. Pracujeme stále s výkresem zlomove_linie.dwg.

 

3.4.3.  Zobrazení povrchu pomocí trojúhelníků, nastavení jejich délky

 

  1. V okně Prospektor pro položku Povrchy – Povrch4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, ze které vybereme příkaz Vlastnosti.

 

  1. Ve vlastnostech povrchu zvolíme záložku Definice. Kde budeme nastavovat požadovanou maximální délku trojúhelníků vykreslovaných v povrchu TIN. Rozbalíme položku Vytvořit.

 

 

  1. V položce Použít Maximální délka trojúhelníků zadáme možnost Ano a nadefinujeme Maximální délku trojúhelníků na hodnotu 35 m.

 

 

  1. Potvrdíme nastavené hodnoty a v případě upozornění na neauktálnost zobrazení povrchu zvolíme Ano. Délky trojúhelníků povrchu typu TIN jsou změněny a hrany delší 35 byly ze zobrazení vypuštěny.

 

 

 

 

3.4.4. Zobrazení povrchu za pomoci vrstevnic

Podkladem pro toto cvičení je zlomove_linie.dwg z adresáře Cviceni3.

 

  1. Otevřeme výkres zlomove_linie.dwg z Cviceni3

 

  1. V okně Prospektor pro položku Povrchy – Povrch4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, ze které vybereme příkaz Vlastnosti.

 

  1. Ve vlastnostech povrchu zvolíme záložku Informace. Budeme pracovat s její částí nazvanou Výchozí styly. Jako Styl povrchu vybereme Hranice a Vrstevnice.

 

 

  1. Pro nastavení stylu zobrazení vrstevnic vybereme z nabídky příkaz Upravit současný výběr.

 

 

  1. V okně Vlastnosti povrchu vybereme záložku Vrstevnice, kde rozvineme nabídku Intervaly vrstevnic. Jako základní výšku nastavíme 1m. Vedlejší interval nastavíme na 0,5 m a hlavní interval na 5 m. Potvrdíme nastavení vlastností povrchu.

 

  

  1. Potvrdíme nastavení a povrch se automaticky překreslí v příslušném stylu.

 

 

V takto vykresleném povrchu si ukážeme tvorbu rychlého profilu.

 

 

3.4.5. Vytvoření rychlého profilu povrchu

 

  1. Nakreslíme ve výkresu povrchu libovolnou přímku, která určuje linii vedení profilu.

 

  1. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Profily – Rychlý profil. Vybereme přímku tvořící linii vedení rychlého profilu.

 

  1. Rychlému profilu přiřadíme Povrch4 a styl pohledu profilu jako Podrobný PP.

 

 

  1. Ve výkresovém prostoru vybereme místo, kam má byt vložen pohled rychlého podélného profilu.

 

 

Metody analýzy povrchu se naučíme používat v následujícím cvičení.

 

3.4.6. Vytvoření hypsometrie výšek

Podkladem pro toto cvičení je povrch.dwg z adresáře Cviceni4.

 

  1. Otevřeme výkres povrch.dwg z Cviceni4.

 

  1. V okně Prospektor v položce Povrchy-Povrch4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku, ze které zvolíme položku Vlastnosti. Jako výchozí styl zobrazení povrchu zvolíme Hranice a Vrstevnice a Hypsometrie výšek.

 

 

  1. Vybereme záložku Analýza, kde jako typ analýzy zvolíme Výšky. Styl legendy Standard. Rozsah analýzy 9. A přiřadíme jej pro vykreslení. Měřítko vykreslení necháme přizpůsobit schématu. 

 

 

  1. Po potvrzení dojde k vykreslení povrchu včetně jeho Hypsometrie.

 

  1. Přiřadíme takto vytvořenému povrchu legendu. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Povrchy – Přidat tabulku legendy. Na příkazovém řádku zadáme v následujícím pořadí příkazy pro vykreslení tabulky legendy:

-          Výšky

-          Dynamicky

Vybereme bod vložení legendy. K již vykreslenému povrchu je tedy připojena i legenda.

 

 

3.4.7. Modelování zemního tělesa, vytvoření retenční nádrže , vytvoření povrchu z modelování a výpočtu kubatur.

 Podkladem pro toto cvičení je zemni_teleso.dwg z adresáře Cviceni5.

 

1. Otevřete si výkres zemni_teleso.dwg. Ve výkresu naleznete povrch, na kterém budeme navrhovat retenční nádrž a také křivku, představující horní hranu retenční nádrže.

 

2. Vytvoříme staveniště, na kterém budeme navrhovat retenční nádrž. Pravým tlačítkem  myši klikněte  na  Staveniště v Prospektoru a zvolte Nový. Staveniště rozbalte a klikněte pravým tlačítkem myši na Skupinu modelován zemního tělesa a také zvolte nový.

 

3. V dialogovém okně nazvěte skupinu modelování retenční nádrž a zaškrtněte možnost automatického vytváření povrchu, jako styl povrchu nastavte hranice a vrstevnice. Také zaškrtněte možnost definování základního povrchu objemu a nastavte ho na stávající terén, tím zajistíme vypočet kubatur mezi navrhovaným tělesem a stávajícím terénem.

 

 

4. Nyní převedeme výchozí křivku na návrhovou linii. V menu Modelování zemního tělesa zvolte možnost Vytvořit návrhové linie z objektů a klikněte na křivku, v dialogovém okně stiskněte OK. Nyní označte vytvořenou návrhovou linii a klikněte pravým tlačítkem myši a vyberte možnost editor výšek.  Výška všech bodů by měla být 775m.

 

5. V tuto chvíli začneme vytvářet vlastní modelování. V menu Modelování zemního tělesa zvolte možnost Nástroje pro vytváření modelování zemního tělesa. V dialogovém okně projdeme nastavení modelování a po té navrhneme vlastní svahováni.

 

 

Zkontrolujte ikonku Nastavit cílový povrch, zde nastavte stávající terén jako cílový povrch. Slouží to pro definování povrchu, ke kterému se má vytvářet svahování.

 

6. Nyní klikněte na ikonu Vybrat sadu kritérii a zvolte sadu Základní nastavení. Teď začneme vytvářet svahování.

 

7. Jako kritérium zvolte Terén@Sklon 1-2 a klikněte na ikonu  a zvolte možnost Vytvořit modelování zemního tělesa. Systém Vás vyzve k označení návrhové linie, pro kterou chcete navrhnout svahování. Klikněte na připravenou hranu a vyberte stranu, kam se má vytvořit svahování, v našem případě ven. Zvolte možnost vytvořit modelování pro celou délku tělesa a potvrďte sklony násypu a výkopu. 

 

8. Dojde k vytváření modelování svahování. Výsledek by měl vypadat takto:

 

9. Nyní začneme vytvářet vnitřek retenční nádrže. Změňte kritérium na Vzdálenost 5m@sklon 3%, znovu klikněte na hranu retenční nádrže a tentokrát nastavte stranu modelování dovnitř a potvrďte vzdálenost a sklon. Výsledek by měl být tento:

 

 

10. Posledním krokem je vytvoření tzv. výplně, čímž definujeme objem materiálu mezi stávajícím povrchem a obvodem retenční nádrže, bez tohoto kroku, byste měli k dispozici špatně spočítané kubatury. Výplň se vytvoří tak, že svolíte v menu příkaz Vytvořit výplň a kliknete do vytvořeného vnitřního trojúhelníku, což je plocha odpovídající k vytvoření výplně. Po ukončení příkazu dojde k automatickému vytvoření povrchu. Finální výsledek vypadá takto:

 

 

Můžete kliknout na povrch, analyzovat ho, nebo si ho zobrazit ve 3D.

 

 

11. Nyní spočítáme kubatury. V dialogovém okně Nástroje vytvoření modelování zemního tělesa zvolte Nástroje rozsahu modelování zemního tělesa.

 

 

Hned vidíte, jaké jsou celkové objemy výkopů a násypů. Zkuste si snížit celé modelování o 1m dolu a sledujte, jak se mění objemy zemních prací. Výsledek vypadá takto:

 

 

12. Pokud kliknete na ikonku Automaticky zvýšit/snížit na rovnováhu objemů, zvolte toleranci výpočtu 100 m3 a potvrďte a sledujte, jak systém sám přepočítává a upravuje svahování tak, aby byly zemní práce vyrovnané dle Vámi zadaných parametrů. Výsledek by měl vypadat takto: