4.7. Cvičení

 

V průběhu cvičení budeme utvářet postupně projekt koridoru včetně jeho všech částí. Pro jednotlivé kroky je možné zdrojové soubory buď načítat, nebo pracovat stále s původním výkresem, který budete doplňovat o jednotlivé části projektu.

 

4.7.1. Návrh trasy

Podkladem pro toto cvičení je soubor povrch.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme výkres povrch.dwg z Cviceni6, ve kterém budeme navrhovat trasu.

 

  1. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Trasy – Vytvořit podle rozvržení. Název trasy ponecháme původní jako Trasa s přiřazeným pořadovým číslem. Přiřadíme ji ke staveništi 1. Styl trasy bude Návrh směrovky a Sada popisků trasy bude Hektometry a hlavní body.

 

  1. V nástrojích rozvržení trasy nejprve nastavíme vlastnosti křivky a přechodnice, ze kterých budeme trasu tvořit. Trasu vytvoříme z křivky s poloměrem 100 m. Dále pak z přechodnice se shodnou délkou 40 m. Nastavíme pro přechodnici do i z.

 

 

 

  1. První část trasy vytvoříme stylem tečna – tečna (s křivkami). V rámci zobrazeného povrchu volíme body, kterými trasa prochází. Vykreslíme trasu se dvěma směrovými oblouky včetně přechodnic  – ty v případě, že je tečna krátká nejsou vykreslovány – a třemi tečnami.

 

 

  1. Pravým tlačítkem užitým nad trasou vyvoláme místní nabídku kde vyberme příkaz Upravit geometrii trasy. Vyvoláme okno Nástroje rozvržení trasy pro již vytvořenou trasu. Nyní budeme pokračovat v jejím vykreslování po prvcích. Nejdříve nakreslíme plovoucí oblouk s přechodnicí , kterému vybereme entitu ke které se připojuje a na příkazovém řádku přiřadíme poloměr 100 m, délku přechodnice 40 a vykreslování po směru hodinových ručiček. Nakonec určíme délku vykreslovaného oblouku.  Následně k tomuto oblouku připojíme plovoucí přímku.

 

 

  1. Nyní zvolíme příkaz pro vložení plovoucí přímky, připojeného ke konci entity.Vybereme entitu ke které se má přímka připojit – vytvořená trasa - a zadáme směr a délku přímky. Trasa je v tuto chvíli vykreslena.

 

 

  1. V okně Prospektor ve stromové struktuře pro Staveniště nad navrženou trasou vyvoláme Vlastnosti této trasy, užitím pravého tlačítka.

 

 

  1. Ve vlastnostech trasy vybereme záložku Návrhové rychlosti. Pro staničení 0,0 km stanovíme návrhovou rychlost 80 km­/h.

 

  1. Nyní vybereme záložku Klopení vozovky, kde nastavíme jednotlivé parametry klopení vozovky. Staničení opět zvolíme 0,0. Po výběru staničení klopení nastavíme Specifikace klopení vozovky, kde určíme styl tvorby klopení jako CZ_Autodesk Civil 3D klopení.

 

 

 

 

Potvrdíme nastavené hodnoty a můžeme přistoupit k tvorbě dalších prvků projektu.

 

4.7.2. Podélný profil

Podkladem pro toto cvičení je výkres trasa.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme si výkres trasa.dwg z Cviceni6.

 

  1. Z hlavní nabídky zvolíme příkaz Profily – Vytvořit z povrchu. Tvořenému podélnému profilu přiřadíme povrch a trasu, ze které má být vytvořen. Zvolíme Povrch4 a jeho výběr potvrdíme tlačítkem Přidat. Poté potvrdíme náš výběr.

 

 

  1. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Profily – Vytvořit pohled.  Název profilu ponecháme stávající, styl pohledu nastavíme jako Podrobný PP a sadu pruhů jako Přehledný PP dle ČSN. Potvrdíme výběr a ve výkresovém prostoru vybereme místo, kam bude pohled profilu vložen.

 

 

  1. Nyní z hlavní nabídky vybereme příkaz Profily – Vytvořit podle rozvržení. Vybere pohled profilu určený pro tvorbu podle rozvržení. Název profilu ponecháme předdefinovaný, styl profilu Návrh nivelety a Sadu popisků profilu Podrobný PP.

 

 

  1. V nástrojích rozvržení profilu nejprve definujeme parametry křivek profilu. Jako typ křivky vybereme Parabolickou křivku s hodnotou K = 50 pro křivky konkávní a K = 20 pro křivky údolnicové. Parametr K je závislý na poloměru zakružovacího oblouku a to poměrem R/100.

 

 

 

  1. V části zobrazení podélného profilu navrhneme výškový průběh trasy s jedním výškovým obloukem a dvěma tečnami, pomocí příkazu Nakreslit tečny s křivkami. Pokud jsou tečny kratší než nejmenší vhodné pro vrcholový oblouk, tak tento oblouk není vykreslen. Ve zbývající části profilu navrhneme výškový průběh trasy po prvcích.

 

  1. Z nabídky Nástroje rozvržení profilu vybereme příkaz Pevná tečna (2 body) a budeme pokračovat v tvorbě podélného profilu dál od místa v němž jsme skončili. Dále vybereme příkaz Pevná svislá křivka (3 body), kterou dokončíme tvorbu podélného profilu až do konce staničení. Při požití Pevné svislé křivky je třeba definovat její počátek, konec a vrchol.

 

 

8. V pohledu podélného profilu je třeba nyní aktualizovat kóty nivelety. Pravým tlačítkem užitým nad podélným profilem vyvoláme místní nabídku, kde zvolíme příkaz Vlastnosti náhledu profilu. V otevřeném dialogovém okně zvolíme Horní část zobrazení podélného profilu a  vybereme záložku Pruhy a jako typ pruhu budeme upravovat Kóty nivelety dle ČSN. U tohoto pruhu zvolíme záložku Profil 2 a místo hodnot Povrch 4 přiřadíme hodnoty Rozvržení 7. Po potvrzení dojde k přepsání kót nivelety.

 

 

4.7.3. Vzorová šablona koridoru

Podkladem pro cvičení je výkres profil.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme si výkres profil.dwg z Cviceni6.

 

  1. Z hlavní nabídky zvolíme příkaz Koridory – Vytvořit vzorovou šablonu koridoru. Název šablony ponecháme stávající. Styl šablony je Vzorový příčný řez dle ČSN a sada kódů je Kódy CZ. Potvrdíme výběr a ve výkresovém prostoru zvolíme místo vložení šablony typických řezů.

 

 

  1. Pro tvorbu šablony užijeme Palety nástrojů. Pro naši vzorovou šablonu použijeme nejdříve příkaz Jízdní pruh vnější klopení. Ve vlastnostech vkládaného prvku nastavíme jeho šířku na 3,5 m, výchozí sklon – 2% a stranu vlevo. Skladbu ponecháme stávající. Dále přiřadíme příkaz Krajnice prodloužený podklad s šířkou 2,4 m a sklonem 6 % a stranou vlevo. Jako poslední přiřadíme Základní boční sklon výkopu příkopu. Hodnoty necháme stávající a přiřazujeme jej vlevo. Stejný postup s těmito prvky opakujeme při přiřazení na pravou stranu vzorové šablony. 

 

                                       

 

 

  1. Nyní máme vytvořenu vzorovou šablonu koridoru.

 

 

4.7.4.  Koridor

Podkladem pro cvičení je výkres vzorova_sablona.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme soubor vzorova_sablona.dwg z Cviceni6.

 

  1. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Koridory – Vytvořit koridor. Postupně vybereme v následujícím pořadí Trasu(19), Podélný profil a vzorovou šablonu, ze kterých chceme tvořit koridor.

 

  1. Název koridoru ponecháme stávající a styl koridoru vyberme jako Koridor podle ČSN.

 

 

  1. Nastavíme frekvenci řezů na 20 m. Frekvenci 20 m nastavíme shodně podél tečen, křivek, přechodnic a křivek v profilu.

 

 

  1. Dále zvolíme příkaz Nastavit všechny cíle.  V dialogovém okně mapování cílů za pomoci levého tlačítka ve sloupci Název objektu přiřadíme cíle povrchům, jako Povrch4.

 

 

  1. Potvrdíme dialog tvorby koridoru, který se nám vykreslí ve výkresovém prostoru.

 

4.7.5. Povrch koridoru

Podkladem pro cvičení je výkres koridor.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme soubor koridor.dwg z Cviceni6.

 

  1. V okně Prospektor v nabídce Koridory-Koridor4 vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku a zvolíme příkaz Vlastnosti.

 

  1. Zvolíme záložku Povrchy a vyberme příkaz Vytvořit povrch koridoru. Dále zvolíme přidání dat typy Spojnice a kódu Top (v CS verzi – Nahoře).

 

 

  1. Vybereme záložku Hranice, kde pro Koridor(4) – Povrch(3) vyvoláme pravým tlačítkem místní nabídku a automaticky přiřadíme hranici Daylight – jedná se o průsečík svahu a terénu . Pro typ hranice nastavíme možnost Mimo hranice. Potvrdíme výběr.

 

 

  1. Dojde k vykreslení povrchu příslušného koridoru.

 

 

4.7.6.  Příčné řezy

Podkladem pro cvičení je výkres povrch_koridoru.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme výkres povrch_koridoru.dwg z Cviceni6.

 

  1. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Příčné řezy – Vytvořit výšky řezů. Vybereme trasu, pro kterou budeme výšky řezů vytvářet.

 

  1. Název výšek řezu ponecháme stávající. Styl výšek řezu nastavíme jako Staničení příčných řezů – silnic. Styl popisků bude Staničení a číslo řezu dle ČSN – vlevo. Přiřadíme Povrch4 a Koridor-(4). Potvrdíme náš výběr.

 

 

  1. V Nástrojích výšek řezu vybereme jako metodu vytváření výšek řezu tvorbu podle rozsahu staničení.

 

 

  1. Přírůstek vzorkování řezů nastavíme po 50 m podél tečen, křivek i přechodnic. Pravou a levou šířku nastavíme 30 m. Potvrdíme náš výběr.

 

¨

 

  1. Zvolíme z hlavní nabídky příkaz Příčné řezy – Vytvořit více pohledů.

 

  1. V dialogovém okně ponecháme stávající nastavení s výjimkou nastavení sady pruhů. Zvolíme příkaz upravit sadu pruhů – Standardní boxy -  a v otevřeném dialogovém okně odmažeme položky kóty terénu a odsazení terénu. A potvrdíme náš výběr. 

 

 

 

 

4.7.7.  Stanovení objemů zemních prací

Podkladem pro cvičení je výkres rezy.dwg z Cviceni6.

 

  1. Otevřeme výkres rezy.dwg z Cviceni6

 

  1. V okně Prospektor vyvoláme pravým tlačítkem nabídku pro Staveniště1 – Trasa19 – Skupiny výšek řezu – SLG-6, ve které vybereme příkaz Vlastnosti.

 

 

  1. Vyberme záložku Seznam materiálu. Zvolíme příkaz Přidat nový materiál. Seznam materiálů pojmenujeme Zemní práce. Pojmenujeme po přidání i jednotlivé materiály jako násyp a výkop. U prvního přidaného materiálu jako typ množství nastavíme Výkop. V položce definovat materiál zvolíme nejdříve přidání povrchu Povrch4 a potom i Koridor4. Podmínku pro Povrch4 nastavíme Pod a pro Koridor4 Nad.

Přidáme opět nový materiál a přiřadíme mu Povrch4 a Koridor4. Materiál nadefinujeme jako Násyp. Podmínky pro násyp pro jednotlivé povrchy nastavíme Povrch4 Nad a Koridor4 Pod.

 

 

  1. Potvrdíme náš výběr.

 

  1. V hlavní nabídce zvolíme příkaz Příčné řezy – Generovat výkaz objemů. Potvrdíme výběr trasy, skupiny výšek příčných řezů. Jako seznam materiálů vybereme vytvořený Zemní práce. 

 

 

  1. Potvrzením vygenerujeme výkaz objemů.

 

 

  1. Z hlavní nabídky vybereme příkaz Příčné řezy – Přidat tabulky- Celkový objem.

 

  1. Potvrdíme výběr trasy, výšek řezu a seznamu materiálů. Chování nastavíme jako dynamické.

 

 

  1. Zvolíme umístění tabulky ve výkresovém prostoru. Tabulka je automaticky vykreslena.