Zapřemýšlíme-li nad definicí naší funkce, je samozřejmé, že budeme určitě potřebovat příkaz pro kresbu kružnice. Proto je dobré na začátku psaní funkce nejprve si zjistit tvar funkce pro vykreslení kružnice v AutoCADu (tento postup je výhodné si osvojit, protože ušetří čas při ladění funkce - menší výskyt chyb):
| Příkaz: | _circle | enter |
| Střed | (x y z) enter - souřadnice středu | |
| Rádius/diametr |
R enter - výběr poloměru |
|
| číslo enter - zadání poloměru |
Jistě jste si všimli, že jako příkaz pro vykreslení kružnice uvádíme _circle a ne jen circle, nebo v národní verzi kružnice. Pokud vytváříte funkci a nejste-li si jisti pod jakou verzí AutoCADu (českou, anglickou ...) bude spouštěna, je nejvýhodnější používat notaci s pomlčkou na začátku a příkazy z anglické verze AutoCADu. Tyto příkazy fungují ve všech verzích AutoCADu.
Dále si stanovíme hlavní body programu. Pro aplikaci, která nepoužívá dialogových boxů je nutné uvažovat následující hlavní body programu:
Tím máme připraveny veškeré informace potřebné pro vývoj funkce.
Při psaní funkce se nejprve budeme podrobněji věnovat zápisu hlavičky funkce. Hlavním omezujícím faktorem při psaní naší hlavičky funkce je, že funkce má být spustitelná z příkazového řádku jako nový příkaz AutoCADu. Z tohoto důvodu musí být jméno funkce definované s prefixem c: (prefix c: označuje zkratku - command - příkaz).
Za definicí hlavičky následuje příkaz initget, který zkontroluje správné zadání hodnot uživatelem.
Poslední důležitou částí kódu je cyklus, který vykreslí pětici soustředných kružnic o daném poloměru.
V kódu funkce je dobré si všimnout také skutečnosti, že při psaní příkazů AutoLISPu nezáleží na velikosti písma (viz příkaz setq - SETQ).
Seznam použitých příkazů: defun, initget, setq, while a command.
Zdrojový kód funkce skruznice je možné nahrát v souboru jednoduchy.lsp.
