KEDIT [PEDIT]
Poskytuje široké možnosti editace objektů typu KŘIVKA. Slouží i k úpravám 3Dkřivek a 3Dsítě, což je popsáno v textu o prostorovém modelování.
Pomocí tohoto příkazu lze měnit tloušťku celé křivky i jednotlivých úseků, uzavřít otevřenou a otevřít uzavřenou křivku, rozložit křivku na dvě nebo naopak spojit více navazujících křivek do jedné. Dále lze měnit polohu jednotlivých bodů určujících křivku, přidávat i rušit body, proložit body křivky hladkou křivku apod. Některé tyto změny lze také provést pomocí editace uzlů.
Příkaz KEDIT toho umí hodně, ale pro efektivní využití je třeba ho dobře znát. Pro KŘIVKU je posloupnost výzev následující:
Příkaz: | _pedit | |
Vyberte křivku nebo [NÁsobně]: |
|
Vybereme křivku. |
Vybraný objekt není křivka
Chcete jej změnit na křivku? <A>: |
A nebo N |
Vybereme-li místo křivky úsečku nebo oblouk, AutoCAD oznámí, že tato entita není
křivka, a zeptá se, zda ji chceme na křivku změnit. |
Zadejte volbu [Uzavři/Připoj/šířKa/
Editace vrcholů/Interpolace/Spline/KOstra/tYpčgen/OBrátit/Zpět]: |
|
Vybereme písmenem jednu z možností. |
- Uzavři/Otevři – uzavře otevřenou křivku, resp. otevře uzavřenou křivku. Podle situace se v nabídce objeví jedna z těchto dvou možností. Je-li křivka „geometricky“ otevřená, znamená uzavření přidání segmentu, který spojí první a poslední bod. Tento segment je úsečka nebo oblouk podle toho, čím byl nakreslen poslední úsek křivky. Pro křivku uzavíranou volbou Uzavři ať už při jejím kreslení nebo příkazem KEDIT, stejně tak i pro n-úhelníky, znamená otevření odstranění posledního úseku.
Je třeba upozornit na to, že křivka, která byla ručně, např. pomocí uchopovacího režimu, nakreslená uzavřená, není uzavřená z hlediska vlastností KŘIVKY. Při kreslení v rovině nám tato situace nezpůsobí žádné problémy, ale v prostoru nelze s touto křivkou provádět operace, pro které je třebe vybrat uzavřenou křivku. Je třeba takovouto křivku explicitně uzavřít volbou Uzavři příkazu KEDIT.
- Připoj – spojuje jednotlivé úsečky, oblouky nebo jiné křivky, které se dotýkají, v jednu křivku. Křivka musí být otevřená, aby mohl být další úsek připojen, a musí mít přesný dotyk na některém konci křivky. Po zadání
této volby se objeví výzva pro vybrání objektů, které se mají
připojit. Příkaz sděluje, kolik segmentů k vybrané křivce připojil,
z čehož lze poznat, jestli spojení proběhlo korektně. Pokud se
čáry nedotýkají nebo se kříží, příkaz je nespojí.
- šířKa – umožní zadat novou šířku pro celou křivku (číslem z klávesnice nebo vstupním zařízením pomocí dvou bodů)
- tYpčgen – nastavuje chování nespojitých čar ve vrcholech křivek. Je-li nastaveno na Ano, bude nespojitá čára vytvářena bez ohledu na polohu vrcholů (ve vrcholu může vzniknout mezera). Je-li nastaveno na Ne, bude každý segment čáry generován zvlášť (čára ve vrcholu končí potom vždy čárkou nebo tečkou).
- Interpolace – proloží vrcholy křivky hladkou křivku sestávající z oblouků (nad každým segmentem jsou dva oblouky). Hladká křivka znamená, že sousední segmenty mají ve společném vrcholu společnou tečnu (ovšem pokud nebyl pro některý vrchol nastavený jiný směr přes editaci vrcholů – viz. dále).
- Spline – nahradí KŘIVKU křivkou, která má s původní společný první a poslední bod, ostatní vrcholy původní křivky jsou pro novou křivku řídicími vrcholy.
- KOstra – vytvoří kostru křivky, tj. všechny segmenty se změní na přímkové, vrcholy zůstanou zachovány.
- OBrátit – převrátí pořadí vrcholů. Výchozí pořadí je dáno nakreslením.
- Zpět – ruší poslední operaci, postupně se tak můžeme vrátit krok po kroku až k počátku příkazu.
- Editace vrcholů – slouží pro editaci vrcholů křivky. Po vybrání této volby se první vrchol křivky označí křížkem (viz následující obrázek), je-li už zadán směr tečny, potom se zobrazí i šipka, ukazující příslušným směrem. Pak se objeví výzva, obsahující možnosti editování vrcholů:
Zadejte volbu editace vrcholů
[Dopředu/Zpátky/průsEk/vLož/posUv/Regen/propoJ/Tečna/šířKa/kOnec]<D>
Výběrem příslušného velkého písmene si vybíráme další činnost, dokud se nezvolí „O“ (kOnec). Jednotlivé možnosti jsou popsány dále.
- Dopředu – posune značku (křížek) na následující vrchol v tom směru, v kterém byla křivka kreslena.
- Zpátky – posune značku na předchozí vrchol.
- průsEk – přeruší KŘIVKU. Zapamatuje si polohu označeného bodu, a pak zobrazí následující výzvu:
Zadejte volbu [Dopředu/Zpátky/Jdi/kOnec] :
Pomocí voleb D a Z označíme druhý vrchol, pomocí volby J se přerušení provede. Křivka se přeruší v úseku mezi označenými vrcholy. V případě, že jeden z vrcholů je koncový, bude výsledkem operace zkrácená křivka. Po zadání kOnec se tato operace zruší a vrací se k volbám výzvy Editace vrcholů.
- vLož – umožňuje přidat ke křivce vrchol bezprostředně za označený vrchol.
Určete polohu nového vrcholu:
Odpovíme zadáním nového vrcholu
libovolným způsobem.
- posUv – vrchol, který je označen, se přesune do nové polohy. Výzva je:
Určete nové umístění označeného vrcholu:
Zadáme novou polohu vrcholu a po zadání bodu se objekt překreslí.
- Regen – křivka se regeneruje (překreslí). Je nutno použít např. po změně šířky křivky.
- propoJ – zapamatuje si polohu označeného bodu a stejným způsobem jako u volby průsEk vybereme druhý vrchol. Všechny vrcholy mezi těmito dvěma budou zrušeny a nahrazeny přímkovým segmentem.
- Tečna – k označenému vrcholu se přidá směr tečny pro napojení oblouku. Výzva je:
Určete směr tečny vrcholu:
Tento úhel (směr tečny) můžeme zadat z klávesnice nebo pomocí bodu, vztaženého k označenému vrcholu. Nastavený úhel tečny se projeví při následném zadání volby Interpolace.
- šířKa – umožní změnit počáteční a koncovou šířku segmentu, který bezprostředně následuje za označeným vrcholem.
- kOnec – ukončí příkaz editaci vrchlů a vrací se k hlavní nabídce příkazu KEDIT.
Volby umožňující editaci vrcholů
lze v některých případech provádět snadněji pomocí editace uzlů.