Mám rozvin veliké příruby, kde je potřeba počítat s přídavky, protože by to na přesno nezkroužili. Jak to udělat, abych mohl rozvin této příruby rovnou posílat na vypálení s přídavky, aniž bych musel překreslovat rozměr v CADu o přídavky. Jaké máte zkušenosti Vy?

Já bych to řešil následovně.Abych nemusel kreslit každou přírubu 2x kvůli přídavkům, tak bych na konci stromu vytvoření příruby udělal náčrt s těmito přídavky. Model se zapnutou plochou bych exportoval pro pálení a model s vypnutou plochou bych bral jako výrobní a tedy použil do výkresu.

Děkuji, měl jsem to jako inspiraci. Sice to nebude úplně košér, ale účel to splní. U rozvinu vytvořím náčrt, který zakótuji o přídavek a po načtení do výkresu dám přenést náčrt z modelu a potom u jedné hrany vypnu viditelnost.

Máme obdobný problém, řešit lze 2 způsoby, ten první by na tento problém nebyl to práve ořechové a druhý postup je převod na svařenec. V původním plechu si vymodelujte tvar výpalku a pak v sestavě svařence konečný tvar.

Jak ale ze součásti ipt plechové vytvoří svařenec ? A jestli je nutné vytvářet sestavu svařence tak jestli dobře chápu Váš postup, tak stejně dochází k vytvoření dvou dílů + navíc svařenec . Navíc z plechového dílu se dá rovnou exportovat plocha pro pálen což pochybuji že u svařence jde ? Nebo se pletu ? Pořád mi jako nejjednodušší cesta vychází vymodelování dílu a prostě při exportu na pálení jen "vypnutí" onoho vysunutí ve stromu ....Všechny ostatní postupy jen vytváří druhé díly.To už je jednodušší vytvořit druhý díl odvozením , které se bude odvozovat na přírubu s přídavky a na tomto díle jen vytvořit oříznutí. Pak by ale opět byl díl ipt např. "Příruba 01 komplet" výrobní a díl "Příruba 01 Rozvin" který by byl odvozený a ořezaný....

vytvoříte si plechový díl tvaru jaký potřebujete vypálit. tento díl vložíte do sestavy a převedete na svařenec, zde provedete opracování dílu do konečného stavu. vzniknou vám 2 soubory, jeden plech výpalku a pak sestava svařence. Pokud chcete exportovat na pálení, rokliknete si plechový díl a exportujete plochu. Výhoda je v tom, že nemusíte pořád nic zapínat a vypínat. Ve vašem postupu můžete narazit na problém s popisem výchozího rozměru materiálu, kdy budete potřebovat rozměry výpalku a ne konečného tvaru. Taky může nastat problém, když k tomu přijde někdo další a nebude vědět, že má něco vypnout nebo zapnout, tzn. vyexportuje zlý tvar na pálení.To co popisujete níže je také možné, ale zase musíte otevřít výchozí soubor, kdežto ve svařenci pracujete vždy v jednom okně. pokud budete díl používat opakovaně, či ho budete kopírovat, tak postup svařencem mi přijde srozumitelnější a efektivnější.

Děkuji za nápady. Ze začátku řeknu, že pokud si přečtete můj základní dotaz viz. výše. Dozvíte se, že se jedná o rozvin příruby, která se bude zkružovat. Řešit to prvním způsobem by to asi šlo, ale jakmile se dostane k součásti někdo jiný a uvidí tam vypnutý prvek, automaticky ho zapne. Druhá varianta je zdlouhavá, nutno 2 součástí. Popis, výchozí rozměr... Je potřeba mít součást, ze které se udělá výrobní výkres s tím, že se nic nemění a posílá se rovnou na vypálení. Např. u příruby, pokud je větší, tak to bude plech TL - AxB, který se po vypálení nechá zkroužit.Já jsem to udělal následovně. Příruba je tak, jak má být na přesné rozměry. Udělám si rozvin a do rozvinu si vložím náčrt, kde přidám přídavek. 

Uznávám , že kolega pan Dušek má pravdu vtom, že v případě že bude díl otevírat někdo kdo otom nebude mít ani šajn tak vypínat a zapínat prvky v modelu je asi ta druhá varianta.Naproti tomu bych teda raději udělal ten svařenec než abych dělal do rozvinu další náčrt, protože to mi přijde stejné jako píšu výše. Přijde k tomu někdo jiný, vezme přírubu , dá exportovat plochu a má dxf pro laser. Nakonec - jde přece jen o přírubu která má vnější a vnitřní průměr. Vymýšlet a modelovat ať už další díl ipt. nebo svařenec mi furt přijde pomalejší než vyexportovat plochu do dxf a třeba v AutoCadu ty průměry příruby změnit na průměry s přídavky.

Není to stejné, protože nemusíte nic v modelu zapínat. U každé příruby dělat v AutoCADu rozvinové a výpalkové přídavky je dosti zdlouhavé. Hlavně poté nemáte kontrolu, které už jste opravil a které ještě ne-> možná chyba.

Vy jste napsal : Já jsem to udělal následovně. Příruba je tak, jak má
být na přesné rozměry. Udělám si rozvin a do rozvinu si vložím náčrt,
kde přidám přídavek.Tím že si uděláte rozvin jsem pochopil že rozvin je ve formátu dxf tak jak se posílá na laser aj. Jestliže máte namysli rozvin na výkrese inventoru, tak k němu lze udělat vložený náčrt s přídavky ale pro potřeby pálení je stejně důležité dxf.Ale kvůli rozvinu a přídavcím na laser by jsme tu mohli diskutovat donekonečna. V každém použití je nějaké ale , ať už vytváření dvou dílů, svařence, nebo vložení náčrtu nebo úpravě samotného dxf s možnou chybou ve smyslu - "které jsem již upravoval" Nevím jaké množství přírub je potřeba takhle upravit,ale pomocí Vault a Inventoru je možné vytvořit třeba složku Výpalky s přídavky a tam ukládat dxf s přídavky. Tím se vyloučí možnost stím že by jste nevěděl které jste upravoval a které ne. Možností je hafo a jen si trochu poradit a zapřemýšlet. Nemyslím to špatně Zase bych vtom moc vědu nehledal, protože to co může zabrat 2minuty práce může vytvářením různých variat zabrat o mnoho času víc....Jinak ať se Vám to zdárně podaří tak aby jste to měl co nejlehčí

rozvin je normálně v Inventoru v dílu plechu, kde se přidá pouze náčrt s přídavky na délku.  Ano, to bysme asi mohli diskutovat do nekonečna  Je to asi na každém, jaký si udělá v tom systém.

Tak tak