Tak jo. Pane emanueli1200, pár poznámek:

 

K tomu, aby zákazník hodilvýrobek výrobci na hlavu, může přispět řada věcí,  třeba i arogantní jednání na straně výrobce.  Ale zpravidla je to opravdu nekvalitní výrobek–  ať jde o svařenec přístřešku na kolanebo o potrubí primárního okruhu atomové elektrárny.  Samozřejmě existuje řada firem, které sinechají vyrobit jeden dva kusy, najdou na nich miliony vad (hlavně co se týčekvality svarů), tvrdě vyjednají slevu a protože se na ně příště vykašlete, jdoujinam a divadlo se opakuje.

 

Otázka asi není, nakolik je ISO13920 či jakákoliv podobná pro Vás závazná. Na rozdíl od dob minulých nejsounormy na úrovni zákona – pokud jste se ale zavázali dodat výrobek podledokumentace, kde je tato norma uvedena, pak je závazná i pro Vás.

 

V každé firmě by měl býtněkdo, kdo dokáže kvalifikovaně posoudit, zda jsou to schopni vyrobit – a to v požadovanékvalitě.  Znalost toho, co vůbec ISO 13920nebo ISO 2768 znamenají (a ISO 5817!), je základ. Důležité je to posouzení.Nicméně je mi jasné, že často je posouzení jedna věc a rozhodnutí vedení čimajitele firmy je věc druhá.

 

Jako zákazníkovi je mi srdečně mijedno, jestli firma, u které si objednám svařenec, má nebo nemá ISO 9001,důležitější je pro mě vidět co a jak umí vyrobit. Co mi v tuto chvíli neníúplně jedno je to, jestli výrobce má ISO 3834 a v jakém stupni. Tenhle systémkvality (procesů svařování) není ještě tak zprofanovaný jako ISO 9001 a podleněj (ale i podle ISO 9001) má být ve firmě kvalifikovaný svářečský dozor – ten akvalitní svařeči by třeba měli vědět, jaký zvolit postup (upínací přípravky,pořadí svarů) pro dosažení minimálních deformací (nebo minimálních pnutí,záleží na tom o co jde). A třeba mi i říct: ty tolerance, co sis tam předepsal,jsou nesmysl.

 

Z hlavy konstruktéra k výrobkuje dlouhá cesta. Konstruktér se pokládá za toho, kdo absolvuje její největšíčást – nehledě na to jestli kreslí v Inventoru nebo na prkně. Výrobáci jsoupřesvědčeni, že výrobek je hlavně jejich zásluha a ten límeček u počítače v teplékanceláři si zase jenom vymýšlí nějaké kraviny. Pravda je jako obvykleuprostřed. Pokud nevím, jestli a jak je něco vyrobitelné, zvednu zadek a jsouse zeptat (v mém případě dolů) na dílnu – svařečů nebo třeba  člověka u ohraňováku, jestli mi to ohraní, jakbych potřeboval. A výsledkem je třeba svařenec vibračního stolu 1,5x2,5m s maximálníodchylkou rovinnosti do 0,5mm – bez nějakého rovnání. Takže si na výkresskutečně můžu dovolit napsat ISO 13920-BF.

Mimochodem, emanueli1200, máteštěstí: dvacet tisíc není zas tak moc. Taky jste v tom mohl být za částkudaleko větší.

A já Vám, emanueli1200,  na rozdíl od Vás přeji jen to dobré – hlavně abyste potkával jen a jen dobré konstruktéry.

A nám všem pak přeji, aby se úroveňtohoto fóra nedostávala stylem příspěvků na úroveň fór na iDnes či Novinkách…

 

A slibuji, že už v tomto tématunebudu reagovat.

Ing. Ivo Bešťák, IWE