ještě v dobách temna jsme měli nějaké pravidla pro občanskou a bytovou výstavbu, v jaké nejmenší vzdálenosti mohou být umístěna parkovací stání od oken budovy s rozlišením, zda jde o kancelář, byt a také podle místnosti v bytě, zda je tam kuchyň nebo ložnice.

Je v dnes platné legislativě nebo nějaké normě toto ošetřeno? V nové normě na  Odstavné a parkovací plochy jsem nic takového nenašel.

 

Díky za info

 

§25 Vzájemné odstupy staveb

Doplnění: Pozor na Prahu, ta má vlastní vyhlášku a mírně se tam definice vzájemných odstupů liší.

Nikde jsem nenašel přesnou definici, co všechno lze zahrnout do pojmu místní komunikace a případně přesný výklad pojmu parkovací záliv, kromě popisu z normy, kde ale není uvedeno, zda je nebo není součástí komunikace, podél které je.

 

Nevyzná se někdo ještě v tom názvosloví?

 

Díky

 

Teď už jsme u "slovíčkaření!

Co je ještě místní komunikace, resp. kam vlastně spadá parkoviště, parkovací stání. Paradoxně místní komunikace IV.třídy je např. chodník, a ten se běžně vede podél fasády!

Bráno striktně podle vyhlášky by ani chodník nemohl jít podél fasády.

 

Nu já vím, slovíčkaření je boj. Sám raději upřednostňuji selskou logiku, rozum a funkčnost, ale někdy má holt člověk smůlu na lidi nebo úřady ;(.

To přesně směřuje k tomu, co jsem napsal v předchozím příspěvku. V podstatě chodník by neměl jít podél fasády blíže než 3,0 m. A to je asi blbost, že ano!!!

Ale dík za pomoc, hledal jsem pojmy v normě na parkování, na tuhle normu mně nenapadlo se podívat.

 

S tím parkovácím pásem podél fasády jsem už teď v klidu, tam to máme víc jak 3,0m a je to tím pádem OK.

 

Všem díky za pomoc.

PS: Děkuji za upozornění na další odstavec, přehlédl jsem jej, protože byl už na další straně ;).

 

Podívejte se do parlamentu, tam se to "selským rozumem" jenom hemží! A podle toho vypadají ty jejich "výšplechty". A my pak musíme místo "selského rozumu" platit armádu právníků, aby se v tom "bordelu", co nadělali,vůbec někdo vyznal. Pokud se v tom vůbec vyznají i právníci.

 

Zrovna včera bylo na netu, že armáda úředníků dělá chyby za sta milióny a nikdo ty škody nevymáha!

1) ČSN (tedy aspoň "naše dopravácké") se mohou díky nejednoznačnostem snadno stát bičem úředníků, kteří si některé články mohou vykládat jakkoliv ... (a kdykoliv zase jinak). A nejen v každém kraji, ale i v každém obvodě větších měst to zpravidla bývá jinak

2) (ad PepaR) "Prostor místní komunikace" s tímto tématem nemá co do činění, neboˇzahrnuje vše mezi vnějšími okraji chodníků podél komunikací

3) Ve vyhl. 501 je rozhodující "od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace"

4) Parkovací záliv je zvláštní případ parkovacího pruhu/pásu, které se umisťují v přidruženém prostoru

5) Termín "vozovka" se používá ve smyslu "vozovka komunikace", "vozovka parkovacích stání", "vozovka chodníků", apod - což nám nepomůže

6) Pokud mám prostor 3m, budu za "okraj vozovky" klidně brát okraj parkovacího stání

Pokud ten prostor nemám, dám mezi jízdní pás a vozovku zálivu obrubník, a budu se pokoušet tvrdit, že okrajem vozovky je rozhraní mezi jízdním pásem a zálivem. (investorovi je ale třeba sděli, aby počítal s tím, že to nemusí vyjít)

Obávám se, že v případě průběžného parkovacího pruhu/pásu toto neprojde ...

 

Závěr: Ze všeho, co jsem napsal vyplývá, že jsem to vlastně dělal zbytečně, protože to všechno bude záviset na konkrétním úředníkovi

A jak známo, potkají-li se dva právníci, mají aspoň 3 různé právní názory

Pane Mantlíku, díky. Mimochodem, když jsem psal to slovíčko povolanější v předchozím příspěvku, tak jsem v hloubi duše myslel na Vás ;).

Je tu spousta jiných, v první řadě R.C.