Děkuji.

U nás používám toto tak, že mám dvě samostatné součásti (detaily) sloučené právě přes číslo součásti. Kdy "náhradní, zmáčknutá" součást má v názvu souboru příponu "SUB", tu použiji do sestavy a pro výkres a položku ve Vaultu mám "nezmáčknutou". V kusovníku na rozpisce to mám číslo součásti v pořádku a soubor "SUB" přiřadím položce jako sekundární soubor, takže sestava v položkách používá správnou položku.

Další možnost je to řešit přes parametry za použití iLogicu pro změnu nadefinované tloušťky podle stlačující síly. A přepínat si mezi stlačením a v nestlačeném stavu.

Nebo se nezdržovat nastavováním a vymodelovat součast např. to těsnění, jak je v původním tvaru a na výkresu budou vidět přes sebe, ale zase bude vidět, že se těsnění opravdu domáčkne a bude těsnit. 

Je více možností, jak daný problém řešit, ale záleží na času, který na to máte se tím zabývat 

hoboj napsal(a): Dalo by se to řešit adaptivitou současti, kde si nadefinujete přesné "deformace"  spíše změnu tvaru, jako u pružiny stlačení či u těsnění.  Další možnost je to řešit přes parametry za použití iLogicu pro změnu nadefinované tloušťky podle stlačující síly. A přepínat si mezi stlačením a v nestlačeném stavu. Nebo se nezdržovat nastavováním a vymodelovat součast např. to těsnění, jak je v původním tvaru a na výkresu budou vidět přes sebe, ale zase bude vidět, že se těsnění opravdu domáčkne a bude těsnit.

Adaptivitu používám jen ve fázi návrhu, pak už použít nelze.

Díly "přes sebe" v sestavě taky nelze kvůli kusovníku.

hoboj napsal(a): Je více možností, jak daný problém řešit, ale záleží na času, který na to máte se tím zabývat

O čas moc nejde. Máte ještě nějaký nápad, jak toto řešit?

Dobrý tip, kusovník je tedy vyřešen  - mohu dát do sestavy oba díly (volný i deformovaný), pro pohledy výkresu/modelu sestavy si zviditelním potřebný díl.

 

Problém může nastat s hmotností (těžištěm), protože "skrytý" díl se počítá do hmotnosti. Jsou sestavy, kde to může vadit.

Možná by šlo řešit u "deformovaného" dílu přepsáním na nulovou hmotnost.

nabídnout možnost "polohové reprezentace" v Partu. Tedy více stavů modelu podle úrovně deformace, které by se v nadřazené sestavě a ve výkresovém souboru volily podle potřeby.

To by z mého hlediska bylo systémově nejčistší řešení

 

Toto jsem zkoušel již v minulosti, ale problémem bylo, že referenční díly se při řezu nešrafují.  Lze sice šrafy doplnit v náčrtu pohledu, ale to není příliš uživatelsky příjemné.

 

Toto by bylo naprosto ideální. Možná se tohoto dočkáme. Náznak je již nyní, že lze používat pohledové reprezentace v dílech, ale není to nic moc.

K adaptivitě - ta v tomto případě nepomůže, protože potřebuji mít na výkresu součásti nakreslen "volný stav" a v sestavě potřebuji mít "stlačený stav", pokud to budu řešit adaptivitou v sestavě na zobrazení "stlačeného stavu" a uložím, uloží se mi součást ve "stlačení stavu", pokud otevřu její výkres, tak ten se změní na "stlačený stav". Abych měl výkres správně, tak musím zase změnit na "volný stav"... A tak bych mohl jet pořád dokola.

 

S nárůstem chyb vzhledem k počtu "vstupů" souhlasím. Ale ze zkušenosti, přílišná automatizace je také na škodu.

 

Edit: Líbí se mi, jak se diskuse rozjela a nápady se jen hrnou

Zkusit ten díl zapouzdřit sestavou, která má strukturu rozpisky nastavenou jako Nakupované. Tím by se neměl nikam dostat obsah této sestavy a bude vždy vystupovat pod svým číslem součásti. Do této sestavy si namodelovat všechny požadované tvary a pomocí pohledových reprezentací si zapínat ten, který je potřeba. U deformovaných tvarů přepsat hmotnost na 0. Tím je zajištěna správná hmotnost nadřazených sestav.

V příloze je moje testovací sestava.

http://www.cadforum.cz/forum/uploads/9996/DeformovanyDil.zip -

V jednoduchosti je genialita - a v dnešní době, ačkoliv to jde "proti proudu", to platí dvojnásob!

1. řešení pomocí adaptivity

  Když použiji adaptivitu např. u pružiny, kterou si vytvořím v podsestavě tak, aby byla v nestlačeném stavu, tak si potom nastavím i její stlačenou velikost=> tyto velikosti si mohu uložit jako reprezentace, které si potom budu moci jen přepínat => můžu otevřít výkres a tam si mohu nastavit v jaké reprezentaci potřebuji danou pružinu zobrazit. To samé lze použít i u jiných součástí.

2. řešení standardním způsobem

  - nutný výkres - nakreslíme těsnění v nestlačeném stavu-> v sestavě se nám bude překrývat s nějakou další součástí, pokud se vyloženě nejedná o složitý díl, tak nám to nevadí a urychlí to i práci, nemusí se nic řešit. Na výkresu budou takové míry, které doopravdy potřebujeme a každá kooperace tento díl vyrobí bez jediného dotazu. Bude také zřejmé o kolik se daná součást má stlačit, pokud se jedná např. o těsnění. 

  - výkres není potřeba - můžeme nakreslit ve stlačeném stavu a v polotovaru zapsat hodnotu v nestlačeném stavu. Pokud se nám jedná např. o těsnění pouze mezikruží, kde není potřeba výkres, stačí nám pouze polotovar toho těsnění např. TL5- D200/d100. Každému to bude jasné. 

3. řešení pomocí parametrů a popř. iLogic

  Vytvořím si díl, který bude řízen parametrem např. výškou( či tloušťkou). Nakreslím si díl ve stlačeném finálním zobrazení, jak potřebuji a potom přes tabulku parametrů a iLogic nastavím 2 možnosti -> stlačeno a nestlačeno -> mezi těmito pravidly se budu moci vždy překliknout a zobrazí se mi daná součást, jak potřebuji. 

  U pružiny si např. v parametrech mohu nastavit vlastní parametr, který bude řízen rovnicí pro deformace pružiny. V iVlastnostech, kam si píšu polotovar součásti si vyvolám vlastní parametr. Potom budu mít jistotu, že kdykoli změním nastavení pružiny-> automaticky se mi změní i polotovar pro objednání. Lze to použít i na jiné součásti. 

4. řešení pomocí podsestavy

  Součást, kterou potřebujeme zdeformovat si vymodelujeme v nestlačeném (nedeformovaném) stavu, uložíme si ho vč. všech potřebných parametrů. Vložíme si ho do svařence-> ve kterém se přepneme do obrábění a zde odebereme stlačenou část součásti, která nemá být vidět ve finální sestavě. Poté na výkrese můžeme zadat v kartě stavu modelu na montáž, tím docílíme správných rozměrů součásti pro výrobu.

Pro upozornění: 

Díly přes sebe, jsem nemyslel 2 díly ve stromu operací téže součásti, ale že 2 součásti se budou překrývat - 1 naše zdeformovaná a 1 např. víčko, které těsnění přitlačuje.

Reakce: 

  Hmotnost- Nevím, zda-li bych se pouštěl do změny hmotnosti jednotlivých součástí na hodnotu 0-> potom by to nemuselo sedět v sestavě ne z důvodu systému, ale možné chyby. Kdyby např. kolega změnil čistě náhodou hmotnost i u jiné součásti, musela by se vždy zkontrolovat celá rozpiska, jestli u nějaké další součásti není také přepsána hmotnost. Už jsem se s tím také setkal. Ale z hlediska správnosti hmotnosti u celkové sestavy a u velikých deformovaných dílů by bylo potřeba řešit hmotnosti!

  polohová reprezentace u dílu-  myslím si, že by to bylo zbytečné a moc překombinované -> opět více nastavování, více možných chyb a stačila by jen malá nepozornost a už by byl třeba problém na světě. Toto lze řešit pomocí parametrů a iLogicu, kde si jen nastavíte hodnoty, které potřebujete. 

U deformovaných modelů se dá nulové hmotnosti dosáhnout nejenom přepsáním, ale i vytvořením matriálu s nulovou hustotou.

Moc jsem to nepochopil, nepodařilo se mi nasimulovat, používám adaptivitu pouze výjimečně, takže ji nemám tak "zmáknutou".

hoboj napsal(a): 2. řešení standardním způsobem

Také používám tam, kde to nevadí pro čitelnost dokumentace.

hoboj napsal(a): 3. řešení pomocí parametrů a popř. iLogic

použitelné pouze ve fázi návrhu, pro finální dokumentaci nevhodné, pokud používáte Vault, nebo jiný PDM.

hoboj napsal(a): 4. řešení pomocí podsestavy

Použitelné v některých případech (obdoba bodu 2)

 

Hmotnosti nepřepisuji ručně, ale měním lokálně materiálové vlastnosti na potřebné součásti (to náhodou změnit nejde).

 

Polohové reprezentace jsou v tomto případě nepoužitelné.

 

Právě zkouším řešení navržené p. Navarou. To se mi líbí asi nejvíc. Je to sice pracnější, ale pěkně svázané u sebe a snadno pochopitelné.

 

Přikládám obrázky řešení:

 

 

Pokud si vezmeme např. těsnění.:

Vymodelujete jednu variantu (např. stlačené těsnění) jako objemový díl.

Druhou variantu (nestlačený) jako plošný díl (tím je vyřešena hmotnost).

V rámci reprezentace zobrazení pak vypnete viditelnost tělesa (ve stromu historie vyberte těleso - až úplně nahoře, ne prvek jako je např. vysunutí !) a zapněte viditelnost ploch.

Vytvořte druhou reprezentaci a tam to zapněte naopak.

Na výkres i sestavu použijete tento jeden díl pouze s jinou zapnutou reprezentací.

Reprezentace se chovají stejně jako na sestavě!!! Využijte toho .

Tím že to je jeden díl je vyřešen problém s Vaultem, rozpiskou atd.