Zdravím,jak řešíte díly, které mají jako díl (detail) jiný tvar než jaký mají v sestavě, např. pružiny nebo těsnění?

Inventor neumí měnit tvar dílu v sestavě. Jediná možnost je mít různé modely pro jednu součást a nastavit jim stejné číslo součásti, aby se v rozpisce sloučily. Například pomocí iSoučásti.

A sloučí se i uživatelské vlastnosti a hmotnost?

Uživatelské vlastnosti fungují, pokud mají stejnou hodnotu. Hmotnost se automaticky nastavuje na vypočítanou hodnotu, ale makrem je možné přepsat u členů iSoučásti hmotnost podle zdrojového modelu.

...a jak, prosím, zabezpečit sloučení vlastností dílců, má-li být pro úložiště Vault pojmenování součásti jedinečným a nezaměnitelným názvem..? Děkuji.

To už je věc metodická, ne technická. Název souboru musí být unikátní, ale číslo součásti ne. Je ale potřeba tohle probrat s tím, kdo u vás má na starosti Vault.

Zajímalo mne, jak řeší podobnou věc jinde.U nás používám toto tak, že mám dvě samostatné součásti (detaily) sloučené právě přes číslo součásti. Kdy "náhradní, zmáčknutá" součást má v názvu souboru příponu "SUB", tu použiji do sestavy a pro výkres a položku ve Vaultu mám "nezmáčknutou". V kusovníku na rozpisce to mám číslo součásti v pořádku a soubor "SUB" přiřadím položce jako sekundární soubor, takže sestava v položkách používá správnou položku.

Dobrý den, tenhle problém jsme řešili u rozválcovaných konců čepů. Vytořili jsme model s výkresem k čepu, tak jak se má vyrobit, a potom přes odvozenou součást jsme vytvořili čep s rozválcovanými konci. Čepy mají různé názvy souborů, ale stejné číslo součásti.   Co se týče vaultu, tak položka se vytváří z "vyráběného"čepu u nějž jsou vyplněné uživatelské ivlastnosti. "rozválcovaný" čep se pak přiřazuje k položce jako sekundární.

Takže v podstatě stejně jako u nás

Dalo by se to řešit adaptivitou současti, kde si nadefinujete přesné "deformace"  spíše změnu tvaru, jako u pružiny stlačení či u těsnění. Další možnost je to řešit přes parametry za použití iLogicu pro změnu nadefinované tloušťky podle stlačující síly. A přepínat si mezi stlačením a v nestlačeném stavu.Nebo se nezdržovat nastavováním a vymodelovat součast např. to těsnění, jak je v původním tvaru a na výkresu budou vidět přes sebe, ale zase bude vidět, že se těsnění opravdu domáčkne a bude těsnit. Je více možností, jak daný problém řešit, ale záleží na času, který na to máte se tím zabývat 

[QUOTE=hoboj]Dalo by se to řešit adaptivitou současti, kde si nadefinujete přesné "deformace"  spíše změnu tvaru, jako u pružiny stlačení či u těsnění. Další možnost je to řešit přes parametry za použití iLogicu pro změnu nadefinované tloušťky podle stlačující síly. A přepínat si mezi stlačením a v nestlačeném stavu.Nebo se nezdržovat nastavováním a vymodelovat součast např. to těsnění, jak je v původním tvaru a na výkresu budou vidět přes sebe, ale zase bude vidět, že se těsnění opravdu domáčkne a bude těsnit. [/QUOTE] Adaptivita použít nejde, protože nelze díl měnit při otevírání různých dokumentů (výkres detailu/sestavy). To samé je pro iLogic.Adaptivitu používám jen ve fázi návrhu, pak už použít nelze.Díly "přes sebe" v sestavě taky nelze kvůli kusovníku.[QUOTE=hoboj]Je více možností, jak daný problém řešit, ale záleží na času, který na to máte se tím zabývat [/QUOTE] O čas moc nejde. Máte ještě nějaký nápad, jak toto řešit?

[QUOTE=Jiri.Dostal] Díly "přes sebe" v sestavě taky nelze kvůli kusovníku.[/QUOTE] Ale to přece není problém - danému dílu dáte strukturu rozposky "skrytá" a do kusovníku se již díl nenačte... - Stačí si s tím trošku "pohrát"

Dát dílu strukturu "skrytá/dělící" mě tedy nenapadlo Dobrý tip, kusovník je tedy vyřešen  - mohu dát do sestavy oba díly (volný i deformovaný), pro pohledy výkresu/modelu sestavy si zviditelním potřebný díl. Problém může nastat s hmotností (těžištěm), protože "skrytý" díl se počítá do hmotnosti. Jsou sestavy, kde to může vadit.Možná by šlo řešit u "deformovaného" dílu přepsáním na nulovou hmotnost.

Případně strukturu referenční (u jednoho z dílů) a poupravit zobrazení na výkrese, aby zobrazoval všechna data stejně (Výkresový pohled -> záložka Stav modelu -> referenční data -> všechna tělesa...)

Mohl by z toho být zajímavý námět do wishlistu:nabídnout možnost "polohové reprezentace" v Partu. Tedy více stavů modelu podle úrovně deformace, které by se v nadřazené sestavě a ve výkresovém souboru volily podle potřeby. To by z mého hlediska bylo systémově nejčistší řešení

[QUOTE=Cheff]Případně strukturu referenční (u jednoho z dílů) a poupravit zobrazení na výkrese, aby zobrazoval všechna data stejně (Výkresový pohled -> záložka Stav modelu -> referenční data -> všechna tělesa...)[/QUOTE]
 Toto jsem zkoušel již v minulosti, ale problémem bylo, že referenční díly se při řezu nešrafují.  Lze sice šrafy doplnit v náčrtu pohledu, ale to není příliš uživatelsky příjemné.

[QUOTE=Mrázek]
Mohl by z toho být zajímavý námět do wishlistu:nabídnout možnost "polohové reprezentace" v Partu. Tedy více stavů modelu podle úrovně deformace, které by se v nadřazené sestavě a ve výkresovém souboru volily podle potřeby. To by z mého hlediska bylo systémově nejčistší řešení[/QUOTE]
 Toto by bylo naprosto ideální. Možná se tohoto dočkáme. Náznak je již nyní, že lze používat pohledové reprezentace v dílech, ale není to nic moc.

Přesně tomu nerozumím, jak myslíte to, že Vám adaptivita nejde při otevírání součástí popř. výkresů.Díly přes sebe, pokud jde třeba o to těsnění není problém. Jedná se pouze o jeden díl např. těsnění. Řešit to přes parametry a třeba využít i iLogic by šlo, alespoň podle toho, co tu popisujete, že potřebujete. Vytvářet více dílů přes sebe se změnou rozpisky a následných úpravách je hrozně zdlouhavé a při další následné úpravě chybující. A to může být veliký problém. Obecně čím více věcí musíte kontrolovat, myslet na ně, někam zadávat=> roste Vám pravděpodobnost následné chyby. Vytvořím typy příkladů, jak to řešit na konkrétní úloze, aby bylo jasné, jak jsem to myslel, ale až večer, nejsem teď u pc. Bylo by dobré, abyste třeba přiložil obrázek konkrétního uzlu, který je potřeba vyřešit, kde je potřeba mít díl deformovaný. Já přiložim večer pár obecných návrhů.

Ono ani nejde o žádný konkrétní příklad. Vyřešit to umím, spíš mě zajímalo, jak se toto řeší jinde, případně jestli by někdo měl nějaký dobrý nápad.K adaptivitě - ta v tomto případě nepomůže, protože potřebuji mít na výkresu součásti nakreslen "volný stav" a v sestavě potřebuji mít "stlačený stav", pokud to budu řešit adaptivitou v sestavě na zobrazení "stlačeného stavu" a uložím, uloží se mi součást ve "stlačení stavu", pokud otevřu její výkres, tak ten se změní na "stlačený stav". Abych měl výkres správně, tak musím zase změnit na "volný stav"... A tak bych mohl jet pořád dokola. S nárůstem chyb vzhledem k počtu "vstupů" souhlasím. Ale ze zkušenosti, přílišná automatizace je také na škodu. Edit: Líbí se mi, jak se diskuse rozjela a nápady se jen hrnou

Je to čistě akademický nápad, ale možná by stál za zamyšlení.Zkusit ten díl zapouzdřit sestavou, která má strukturu rozpisky nastavenou jako Nakupované. Tím by se neměl nikam dostat obsah této sestavy a bude vždy vystupovat pod svým číslem součásti. Do této sestavy si namodelovat všechny požadované tvary a pomocí pohledových reprezentací si zapínat ten, který je potřeba. U deformovaných tvarů přepsat hmotnost na 0. Tím je zajištěna správná hmotnost nadřazených sestav.V příloze je moje testovací sestava.uploads/9996/DeformovanyDil.zip

Zdravím..."predrečníkov"...V podstate sa dá so všetkým súhlasiť čo tu odznelo.Ja som této problémy jednoducho vyriešil tak že ich buď neriešim alebo ich riešim tak že aj o 100 rokov keď sa na to pozriem ja alebo moje deti, bude jasné vo co go...S tesneniami si naozaj nerobím ťažkú hlavu, a keď ich naozaj potrebujem mať stlačené, tak to urobím s presahom a hotovo. Mojim prvoradým cieľom celého snaženia je 2D výkres, podľa ktorého to maník jednoznačne urobí...A keď ide o nejakú väčšiu deformáciu a "ignorovanie presahu a tvaru" by už mohlo maníka pomýliť, tak jednoducho si vyrobím paralelný diel - deformovaný, ktorý dám do zostavy. Do jeho vlastností úplne primitívne napíšem čo to je a dám tam tiež poznámku (ktorá sa zobrazí v kusovníku v poli Názov - Rozmer) že pre výrobu sa má použiť Part ten a ten, číslo výkresu to a to...že toto je iba maketa k vôli kráse...Viem je to brutálne primitívne, pre niekoho možno až nehodné súčasnosti, ale doteraz to vždy maníci pochopili, urobili ako mali a aj 3D model vyzeral tak ako má ani biele goliere tým pádom s tým nemali žiadny problém...

Pane Papay - V jednoduchosti je genialita - a v dnešní době, ačkoliv to jde "proti proudu", to platí dvojnásob!

Pokusím se tu shrnout několik způsobů, jak a proč to tak řešit:1. řešení pomocí adaptivity  Když použiji adaptivitu např. u pružiny, kterou si vytvořím v podsestavě tak, aby byla v nestlačeném stavu, tak si potom nastavím i její stlačenou velikost=> tyto velikosti si mohu uložit jako reprezentace, které si potom budu moci jen přepínat => můžu otevřít výkres a tam si mohu nastavit v jaké reprezentaci potřebuji danou pružinu zobrazit. To samé lze použít i u jiných součástí.2. řešení standardním způsobem  - nutný výkres - nakreslíme těsnění v nestlačeném stavu-> v sestavě se nám bude překrývat s nějakou další součástí, pokud se vyloženě nejedná o složitý díl, tak nám to nevadí a urychlí to i práci, nemusí se nic řešit. Na výkresu budou takové míry, které doopravdy potřebujeme a každá kooperace tento díl vyrobí bez jediného dotazu. Bude také zřejmé o kolik se daná součást má stlačit, pokud se jedná např. o těsnění.   - výkres není potřeba - můžeme nakreslit ve stlačeném stavu a v polotovaru zapsat hodnotu v nestlačeném stavu. Pokud se nám jedná např. o těsnění pouze mezikruží, kde není potřeba výkres, stačí nám pouze polotovar toho těsnění např. TL5- D200/d100. Každému to bude jasné. 3. řešení pomocí parametrů a popř. iLogic  Vytvořím si díl, který bude řízen parametrem např. výškou( či tloušťkou). Nakreslím si díl ve stlačeném finálním zobrazení, jak potřebuji a potom přes tabulku parametrů a iLogic nastavím 2 možnosti -> stlačeno a nestlačeno -> mezi těmito pravidly se budu moci vždy překliknout a zobrazí se mi daná součást, jak potřebuji.   U pružiny si např. v parametrech mohu nastavit vlastní parametr, který bude řízen rovnicí pro deformace pružiny. V iVlastnostech, kam si píšu polotovar součásti si vyvolám vlastní parametr. Potom budu mít jistotu, že kdykoli změním nastavení pružiny-> automaticky se mi změní i polotovar pro objednání. Lze to použít i na jiné součásti. 4. řešení pomocí podsestavy  Součást, kterou potřebujeme zdeformovat si vymodelujeme v nestlačeném (nedeformovaném) stavu, uložíme si ho vč. všech potřebných parametrů. Vložíme si ho do svařence-> ve kterém se přepneme do obrábění a zde odebereme stlačenou část součásti, která nemá být vidět ve finální sestavě. Poté na výkrese můžeme zadat v kartě stavu modelu na montáž, tím docílíme správných rozměrů součásti pro výrobu.Pro upozornění: Díly přes sebe, jsem nemyslel 2 díly ve stromu operací téže součásti, ale že 2 součásti se budou překrývat - 1 naše zdeformovaná a 1 např. víčko, které těsnění přitlačuje.Reakce:   Hmotnost- Nevím, zda-li bych se pouštěl do změny hmotnosti jednotlivých součástí na hodnotu 0-> potom by to nemuselo sedět v sestavě ne z důvodu systému, ale možné chyby. Kdyby např. kolega změnil čistě náhodou hmotnost i u jiné součásti, musela by se vždy zkontrolovat celá rozpiska, jestli u nějaké další součásti není také přepsána hmotnost. Už jsem se s tím také setkal. Ale z hlediska správnosti hmotnosti u celkové sestavy a u velikých deformovaných dílů by bylo potřeba řešit hmotnosti!  polohová reprezentace u dílu-  myslím si, že by to bylo zbytečné a moc překombinované -> opět více nastavování, více možných chyb a stačila by jen malá nepozornost a už by byl třeba problém na světě. Toto lze řešit pomocí parametrů a iLogicu, kde si jen nastavíte hodnoty, které potřebujete. 

Reakce na reakci:U deformovaných modelů se dá nulové hmotnosti dosáhnout nejenom přepsáním, ale i vytvořením matriálu s nulovou hustotou.

[QUOTE=hoboj]1. řešení pomocí adaptivity[/QUOTE]Moc jsem to nepochopil, nepodařilo se mi nasimulovat, používám adaptivitu pouze výjimečně, takže ji nemám tak "zmáknutou".[QUOTE=hoboj]2. řešení standardním způsobem[/QUOTE]Také používám tam, kde to nevadí pro čitelnost dokumentace.[QUOTE=hoboj]3. řešení pomocí parametrů a popř. iLogic[/QUOTE]použitelné pouze ve fázi návrhu, pro finální dokumentaci nevhodné, pokud používáte Vault, nebo jiný PDM.[QUOTE=hoboj]4. řešení pomocí podsestavy[/QUOTE]Použitelné v některých případech (obdoba bodu 2) Hmotnosti nepřepisuji ručně, ale měním lokálně materiálové vlastnosti na potřebné součásti (to náhodou změnit nejde). Polohové reprezentace jsou v tomto případě nepoužitelné. Právě zkouším řešení navržené p. Navarou. To se mi líbí asi nejvíc. Je to sice pracnější, ale pěkně svázané u sebe a snadno pochopitelné. Přikládám obrázky řešení: 

Ano, to máte pravdu. To by bylo vhodnější použití.

Aaaa...takže nám už americký súdruhovia v novších verziách zase vrátili možnosť vytvoriť materiál s nulovou hustotou? Aspoň niečo...Značne som totiž túto možnosť v minulosti využíval...

Verze 2014 mi nulu do hustoty nebere, pouze 0,001 a zatím je to dostatečně malé  

Doporučuji využití reprezentace zobrazení uvnitř jednoho dílu. Pokud si vezmeme např. těsnění.: Vymodelujete jednu variantu (např. stlačené těsnění) jako objemový díl.Druhou variantu (nestlačený) jako plošný díl (tím je vyřešena hmotnost).V rámci reprezentace zobrazení pak vypnete viditelnost tělesa (ve stromu historie vyberte těleso - až úplně nahoře, ne prvek jako je např. vysunutí !) a zapněte viditelnost ploch. Vytvořte druhou reprezentaci a tam to zapněte naopak.Na výkres i sestavu použijete tento jeden díl pouze s jinou zapnutou reprezentací.Reprezentace se chovají stejně jako na sestavě!!! Využijte toho .Tím že to je jeden díl je vyřešen problém s Vaultem, rozpiskou atd. 

Toto řešení by bylo možná ještě hezčí. Vyzkouším  

Řešení navrhované p. Horálkem má jednu velkou slabinu. Plošné díly se v řezech na výkresu nešrafují. Varianta p. Navary je sice trochu pracnější na začátku, ale lépe se s ní pracuje dál. Zatím je to z mého pohledu "vítězný postup".