Obracím se na projektanty pozemních komunikací s dotazem k okružním křižovatkám. Ve středu obce jsme navrhli povrch okružní křižovatky z žulových kostek a to z několika důvodů
- estetika - jinak jsou všude samé asfaltové a betonové povrchy, je to centrum obce
- OK je na "nakloněné ploše" a projíždí jí autobusy, takže smykové namáhání je výrazně vyšší, než kdyby byla na "rovině"
- zkušenosti s realizovaným autobusovým nádražím, které je celé z žulových kostek a zatím nevykazuje žádné zásadní deformace
 
Dodavatel teď zkouší uplatnit změnu při realizaci, aby si zjednodušil situaci, protože se mu do dlažeb nechce. Musí se to provést pečlivě, kostky správně uskládat do vazeb atd.
 
Má někdo už zkušenost s takovou realizací?
 
Díky za postřehyRadim Cech2009-02-20 08:21:25

Obával by som sa práve tých šmykových napätí. Vychádzam zo skúseností s realizáciou prstencov. Poznáme správanie sa dlažieb v mnohých OK, a pokusy o kvalitné riešenie prinášajú mnoho variánt. Záver je, že na väčšine OK dochádza k vylamovaniu dlažby. Tento jav sa prejaví v závislosti od navrhnutého riešenia, kvality spracovania a dopravnej zaťaženosti v rozmedzí niekoľkých mesiacov až rokov.
Podľa môjho názoru nie je problém v samotnom materiáli dlažby, prípadne podkladných vrstvách (samozrejme aj to hrá svoju úlohu), ale v kvalitnom návrhu a prevedení špár. Vieme, že existujú pružné a tuhé zálievky (asfalt/cement). V prípade zálievok na báze cementu by som volil špeciálne (= drahé) hmoty so zaručenými vlastnosťami. S asfaltovými zálievkami je ten problém, že na svoju realizáciu vyžadujú očistený povrch  a s tým býva problém. Nikto nám nebol schopný zaistiť vyčistenie špáry, vždy na stenách zostával prach a nečistoty, takže realizačná firma odmietla prevziať záruku sa takto aplikovanú zálievku. Následne sa to zvrháva do klasických riešení so zašpárovaním suchou cementovou zmesou, a o dva roky máme vylámané kocky.
Osobne by som dlažbu do jazdného pruhu nepresadzoval z dôvodov :
- obtiažna realizovateľnosť
- v závislosti od technologickej disciplíny neistý výsledok
- horšie adhézne vlastnosti
- náchylnosť na poškodenie pri zimnej údržbe
- jedná sa o obec, predpokladám pohyb cyklistov
PS: otvoril ste pre mňa veľmi zaujímavú tému, prajem všetko dobré

Za největší problém bych viděl to provedení, dodavatelé mají největší problém s dodržením spár podle ČSN, pak tam člověk strčí klidně i dva prsty, a to u střední kostek je maximum 5 mm. To opravdu nemůže vydržet vůbec nic. Na poslední realizované stavbě OK jsme na středový prstenec použili kostky velké 15/17 v betonovém loži a s cementovou zálivkou MAPEI ( přesné označení si nepamatuji ), na srpovíté rozšíření kostky střední a stejnou zálivku, a přežilo to bez újmy už několik zim.
 
Jen zásyp spár je zcela nevhodný, protože na tom autobusáku už zásyp klesl do poloviny výšky kostky a už jsem musel upozornit investora, že nedodržuje v projektu předepsané dosypání v průběhu následujících let.
 
Ale máte pravdu v těch cyklistech, to nenapadlo mně ani nikoho dalšího. Na kostkách to klouže a je to náchylné k pádu, což by mohlo končit tragicky! A to je to poslední, co bych si chtěl vzít na triko.
 
Takže moc díky!!!
 
Jinak se mrkněte na terminál ve Vlašimi, fotky jsou na několika místech. Je pěkně udělaný a je z žulových kostek a zámkové dlažby, pokud jsem si to dobře prohlídl.

Foto je pekné.
Ešte sa spýtam na názor na použitie Creteprint-u na tieto účely.

S technologií CRETEPRINT jsem se setkal už před mnoha lety, architekt se nechal dodavatelem přesvědčit, že místo zámkové dlažby to bude vypadat mnohem lépe. Dotáhli tu technologii tehdy z Anglie. Vyzdvihovali výhody typu neomezený výběr rastrů, při nutnosti rozbití pro překop lze to zcela obnovit a navázat na původní rastr atd. Je to tak možná uř 15 let.
Po letech je výsledek zcela tristní a nikdy bych to investorovi nedoporučoval. Až nebude sníh, mohu povrch nafotit. Po letech se z povrchu sloupla horní vrstva a vypadá to, jako špatně slisovaná zámková dlažba s hodně drsným povrchem.
Navíc při jakékoliv opravě vzniká odpad z betonu, v případě nutnosti rozebrání zámkové dlažby ji můžete z použít znovu.
Je to v pěší ploše a v místě , kde jezdí osobní auta.
Vy asi myslíte betonový kryt v místě autobusové zastávky. Já osobně dávám přednost přírodním materiálům, žulové kostce. A po zkušenostech z autobusovým nádražím jsem přesvědčen, že je to správná technologie. Dá se kdykoliv jednoduše opravit, pokud ty mkostky někdo špatně  uložil, v podstatě nemusíte dovážet nový materiál mimo kostek pro doplnění, jediný odpad vzniká ze starého lože.
Mám ještě dotaz. Máte povědomí o realizovaných autobusových nádražích a přestuponích terminálech na Slovensku? Jelikož zpracováváme projekt na nové AN a na dva přestuponí terminály, hledám inspiraci a odstrašující případy v realizovaných stavbách. V Čechách, Německu a Rakousku už jsem jich pár našel a chystám se na ně podívat. Slovensko taky není taky daleko.
Jo a totéž se týká okružních křižovatek, jak dobrých tak špatných. Bohužel mám pocit, že těch špatně provedených je čím dál více.
Jak to vidíte Vy? A co ostatní, mají nějaké tipy?

http://www.dialnice.info/

moc na tento web nechodím, len tak občas zo zaujímavosti ale možno tu niečo nájdete. Fotiek stavieb je tam celkom dosťbe_em2009-02-21 15:59:57

V Praze se před pár roky na Creteprint předělávalo dost autobusových zastávek, už se zase od toho upustilo. Po těch pár letech se sice zatím horní vrstva neloupe, ale viděl jsem dost rozbitých okrajů betonové desky na přechodu živice/ beton (především podélná spára)
Teď se zase dělají ze žulové dlažby. SSŽ prý na několika zastávkách zkoušel technologii Salviacim (obecně živice prolitá cementovou maltou - doufám, že si to pamatuji dobře, když tak mám v práci prospekt)
 
PS. R.C.   Budete-li fotit tu odloupnutou horní vrstvu, prosím o fotku. Díky

Ta podélná spára je klasika u všech přechodů mezi tuhou a netuhou konstrukcí, a nejen v podélném směru. Po všech různých experimentech se vrací k těm žulovým kostkám.
Jak už jsém psal, když se do zvlní, tak se to rozebere a znovu složí.

Vývoj na konstrukcích OK pokračuje. GD chtěl nejdříve všude MZK v podkladu, ale dodavatel živice mu sdělil, že  že na okružní křižovatce to finišer zničí, takže jsme znovu u KSC.
GD na mně tlačí, aby se AKM změnilo na ABS, přičemž při prvním jednání jim bylo sděleno, že ze zkušeností z posledních projektů je AKM mnohem lepší než ABS. Má k tomu někdo nějaký postřeh?
Používáte už výhradně nové značení pro živičné vrstvy dle
ČSN EN 13108-1:2007,ČSN EN 13108-2:2008,ČSN EN 13108-5:2008?

S AKM moc zkušeností nemám, ale podle TP170 je kvalitnější, než AB I. - asi bych na AKM trval (pokud je to podloženo zatížením - což asi je)
 
Nové označení živic jsem ještě nepoužil, nikdo si na to zatím nestěžoval ...
Ale udělal jsem si jakousi převodní tabulku a tu jsem už do jedné prováděčky raději do vzoráku vložil

Mně už na dvou projektech kvůli značení "vyhmátli"!

A že jsem tak smělý - úřad, investor nebo dodavatel?

Dodavatel. Investorovi je to podle mně jedno a na úřadech o tom nikdo neví. Snad jedině při vyjádření ŘSaD

Ahoj, nové označení v PD používám. Proč ne

[QUOTE=Radim Cech]Na poslední realizované stavbě OK jsme na středový prstenec použili kostky velké 15/17 v betonovém loži a s cementovou zálivkou MAPEI ( přesné označení si nepamatuji ), na srpovíté rozšíření kostky střední a stejnou zálivku, a přežilo to bez újmy už několik zim.
 [/QUOTE]
 
Právě nad tím přemýšlím, asi bych šel taky do velké kostky na prstence OK, mám pocit, že je pevnější v kramflecích a vydrží mnohem déle. Alespoň co sleduji při cestách autem. Otázka je toho spárování kostky. Nemám s tím zkušenosti, ale je fakt, že zasypat to klasicky asi není ideální. Asi zkusím pohledat nějakou solidní zálivku :o) Díky za tvůj příspěvek.

Ta velká kostka je skutečně optimální, jen je potřeby ty spáry skutečně zalít speciální zálivkou. Stalo se totiž to, že pustili provoz dříve, než bylo potřeba,  najel na to návěs a spáry praskly, protože to cementobetonová zálivka nevydržela, protože nebyla řádně vyzrálá.
Takže mohu doporučit.