Dobrý den, chci se zeptat, jak to ostatní řeší s číslem výkresu u svařované sestavy a následně opracované...  Ve výkresu vytváříte více listů, kde máte jak svařenec, tak obrobenec, nebo to děláte zvlášť, že každá technologie má zvláštní výkres? Jedná se mi o to, jak číslujete tyto výkresy. Pokud chci zachovat číslo modelu = číslo výkresu -> potom nastává problém při tvorbě 2 výkresů.  Děkuji

Záleží na tom, jak to máte vymodelované a jakou tam máte strukturu. Ja postupuji takto: udělám si polotovar, který má svůj podvýkres na vypálení, ten je vložen do sestavy a pomocí sestavy svařence jsou potřebné plochy obrobeny na požadovaný rozměr. Z toho pak udělám výkres svařence, v kterém označím plochy, které je nutno obrobit. Tedy číslo výkresu vlastní sestava svařence. Tedy pokud svařenec vlastní již upravené plochy, udělal bych to všechno do jednoho výkresu, pokud je nejdříve obyčejná sestava, tak bych udělal výkres a pak výkres sestavy obrobeného svařence.

Dělám to tak, jak to má být správně technologicky.  Svařenec-> poté opracování, pokud již není nějaký díl předopracováván.  Jedná se o to, že to co jste popsal--> "pokud je nejdříve obyčejná sestava, tak bych udělal výkres a pak výkres sestavy obrobeného svařence. " Musíte změnit číslo výkresu, což není moc vhodné.

Normal
0
21


false
false
false







MicrosoftInternetExplorer4

Používám zásadu, že každá technologie má
zvláštní výkres.
Takže, rotační díly které se vyrábějí třískově a přivaří do sestavy mají
samostatné výkresy.
Podle požadavku některých výrobců rozdetailuji do samostatných výkresů i
všechny díly svařence, např. samostatné výkresy trubek a jeklů, potom udělám
sestavu svařence, další sestavu svařence s okótováním obráběných ploch.
Někdy ovšem okótuji díly svařence (trubky, úhelníky, atd.) do sestavy včetně
uvedení rozměrů obráběných ploch svařence. To pro případ, že to výrobci
svařence více vyhovuje. Tím pádem ví z jednoho výkresu, které dílů svařence
upnout do přípravku, které díly dodatečně dolícovat, .... .

Čísla výkresů mám taková, že z číselného označení detailu se pozná podle trojčíslí do
jaké patří sestavy + identifikační číslo tohoto samostatného výkresu.








/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Normální tabulka";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-ansi-language:#0400;
mso-fareast-language:#0400;
mso-bidi-language:#0400;}

A jak tu sestavu máte očíslovanou? Nebo jak máte vytvořené razítko... Z čeho Vám načítá vlastnost čísla výkresu?  Jedná se mi o to, že lze v inventoru udělat svařovanou sestavu, která se následně opracovává, tak jak by to mělo být... Ve výkresu se následně vybere, jestli se zobrazí svařenec či obrobenec -> ale v razítku bude vždy stejné číslo výkresu, pokud se načítá do razítka vlastnost part number (číslo součásti). Otázkou je, jestli by nebylo nejlepší mít tedy jeden výkres obrobené sestavy a na dalším listu by byl svařenec...

My používáme vlastnost Číslo součásti a výkresy kreslíme, co jeden výkres, to vlastní dwg soubor. Pokud máte více listů v jednom souboru, tak bych asi šel cestou úpravy razítka a doplnění iVlastností

Pokud máte odkaz v razítku na číslo součásti, tak pokud budete opracovávat svařenec a potom z toho dělat výkres, tak byste správně měl mít 2 výkresy... Jeden svařence a druhý obrobenec, protože pokud zakótujete obrobenec se svary, tak je to dosti nepřehledné...

teoreticky ano, leč praxe je občas jiná

Jak toho tedy docílíte?  Tím pádem máte svařenec a obrobenec na jednom výkresu, pokud chcete zachovat stejné číslo součásti.

Ano, pokud to je nejaky jednodusi dil, tak mam ve výkrese jak svarenec, tak obrobek. Pokud to je neco slozitejsiho, tak udelam vykres svarence a pak zvlást výkres obrobku.