Inventor - Normy v razítku

Tak jo. Pane emanueli1200, pár poznámek:

K tomu, aby zákazník hodil výrobek výrobci na hlavu, může přispět řada věcí, třeba i arogantní jednání na straně výrobce. Ale zpravidla je to opravdu nekvalitní výrobek – ať jde o svařenec přístřešku na kola nebo o potrubí primárního okruhu atomové elektrárny. Samozřejmě existuje řada firem, které si nechají vyrobit jeden dva kusy, najdou na nich miliony vad (hlavně co se týče kvality svarů), tvrdě vyjednají slevu a protože se na ně příště vykašlete, jdou jinam a divadlo se opakuje.

Otázka asi není, nakolik je ISO 13920 či jakákoliv podobná pro Vás závazná. Na rozdíl od dob minulých nejsou normy na úrovni zákona – pokud jste se ale zavázali dodat výrobek podle dokumentace, kde je tato norma uvedena, pak je závazná i pro Vás.

V každé firmě by měl být někdo, kdo dokáže kvalifikovaně posoudit, zda jsou to schopni vyrobit – a to v požadované kvalitě. Znalost toho, co vůbec ISO 13920 nebo ISO 2768 znamenají (a ISO 5817!), je základ. Důležité je to posouzení. Nicméně je mi jasné, že často je posouzení jedna věc a rozhodnutí vedení či majitele firmy je věc druhá.

Jako zákazníkovi je mi srdečně mi jedno, jestli firma, u které si objednám svařenec, má nebo nemá ISO 9001, důležitější je pro mě vidět co a jak umí vyrobit. Co mi v tuto chvíli není úplně jedno je to, jestli výrobce má ISO 3834 a v jakém stupni. Tenhle systém kvality (procesů svařování) není ještě tak zprofanovaný jako ISO 9001 a podle něj (ale i podle ISO 9001) má být ve firmě kvalifikovaný svářečský dozor – ten a kvalitní svařeči by třeba měli vědět, jaký zvolit postup (upínací přípravky, pořadí svarů) pro dosažení minimálních deformací (nebo minimálních pnutí, záleží na tom o co jde). A třeba mi i říct: ty tolerance, co sis tam předepsal, jsou nesmysl.

Z hlavy konstruktéra k výrobku je dlouhá cesta. Konstruktér se pokládá za toho, kdo absolvuje její největší část – nehledě na to jestli kreslí v Inventoru nebo na prkně. Výrobáci jsou přesvědčeni, že výrobek je hlavně jejich zásluha a ten límeček u počítače v teplé kanceláři si zase jenom vymýšlí nějaké kraviny. Pravda je jako obvykle uprostřed. Pokud nevím, jestli a jak je něco vyrobitelné, zvednu zadek a jsou se zeptat (v mém případě dolů) na dílnu – svařečů nebo třeba člověka u ohraňováku, jestli mi to ohraní, jak bych potřeboval. A výsledkem je třeba svařenec vibračního stolu 1,5x2,5m s maximální odchylkou rovinnosti do 0,5mm – bez nějakého rovnání. Takže si na výkres skutečně můžu dovolit napsat ISO 13920-BF. Wink

Mimochodem, emanueli1200, máte štěstí: dvacet tisíc není zas tak moc. Taky jste v tom mohl být za částku daleko větší.

A já Vám, emanueli1200, na rozdíl od Vás přeji jen to dobré – hlavně abyste potkával jen a jen dobré konstruktéry.

A nám všem pak přeji, aby se úroveň tohoto fóra nedostávala stylem příspěvků na úroveň fór na iDnes či Novinkách…

A slibuji, že už v tomto tématu nebudu reagovat.

Ing. Ivo Bešťák, IWE