Výukové pásmo programu Autodesk Inventor

Máme již hotovy díly sestavy kola a nyní přistoupíme k tvorbě dílů sestavy rámu, který bude celé kolo držet. Tento rám bude svařen z výřezků nebo výpalků plechů a obráběcích prací na něm bude minimum. Na této sestavě si předvedeme práci s modulem „Svařenec“, to ale až v jedné z dalších lekcí. Tentokrát opět pouze vytvoříme jednotlivé díly modelu, abychom příště mohli sestavu poskládat dohromady. Začneme od nejjednodušší součástky sestavy a to podpěrného žebra. Práce na ní není mnoho, po náčrtu použijeme příkaz „Vysunout“ a jediná další úprava bude zkosení jednoho rohu, kvůli pozdějšímu svaru. Náčrtek by měl vypadat takto.

obr.1 Náčrtek žebra

Není zde použito žádných zvláštních technik, ani vazeb. Kresleno je všechno příkazem „Čára“ a okótováno příkazem „Obená kóta“. Po dokončení náčrtu profil vysuneme, na spodní hranu použijeme příkaz „Zkosit“ o 12 mm, esteticky nastavíme povrch a výsledek bude tento.

obr.2 Žebro

Toto žebro bude sloužit k podepření a zpevnění boční stojnice, která bude držet čep s kolem. Jedná se o podpůrný díl, požadavky na přesnost výroby nejsou až tolik náročné.

Další částí, kterou budeme modelovat, bude základna pro stojnice a výše popsaná žebra. Základna samotná tvoří pouze obdélník z vypalovaného plechu, pro uchycení na různé povrchy či přípravky však bude obsahovat čtyři podlouhlé díry, na nichž si ukážeme použití příkazů „Zrcadlení“, které již známe z 3D modelovacího prostoru. Dále využijeme příkazů „Ořezání“, symetrické vazby a dalších již známých s jiným použitím.

Díry pro uchycení vytvoříme již v náčrtku jako součást profilu. Budeme podobně jako při tvorbě „zubů“ ve víku kola potřebovat styčné čáry, které potom vymažeme nebo odřežeme. Celá sestava i se styčnými čarami bude vypadat následně (vlevo).


obr.3 Pomocné čáry v náčrtku	obr.4 Konečná podoba díry

Na obrázku vpravo (obr. 3) je již hotová zakreslená díra. Kótově zde sice není ukotvena, neboť styčná čára, ke které byla ukotvena, byla vymazána, pokud bychom s náčrtkem chtěli hýbat, bylo by vhodnější díru ukotvit k okrajům.

obr.5 Vazby náčrtu

Dalším krokem bude „namnožení“ díry do všech ostatních rohů. To by šlo udělat několika způsoby. Nejpřesnější a nejpohodlnější bude příkaz „Zrcadlení“, kdy si pouze definujeme pomocné osy souměrnosti a podle nich dvakrát zrcadlíme. Definování os souměrnosti je nejlépe pomocí zavazbení příkazem „Vazba“ a její modifikací „Symetrická“. Pokud si klávesou F8 vazby zobrazíme, musí být znázorněny (1) u obou os i krajů desky. Jak už bylo dříve zmíněno, vazeb je v náčrtu mnohem více, většina se jich vytváří automaticky při kreslení a symbolizují je piktograficky značky nad kurzorem.

obr.6 Zrcadlení děr

Na obrázku je již stav po prvním zrcadlení, kdy jsme použili vertikální osu. Nyní máme spuštěný příkaz (1), vybrali jsme (2) obě dvě díry (3) a výběr osy (4), vybíráme horizontální osu (5). Po dokončení příkazu máme díry ve všech rozích a pokud jsme správně nadefinovali první kreslenou pozici a zavazbili osy souměrnosti, máme jistotu, že jsou i správně položeny. Tímto máme náčrtek hotov a můžeme modelovat. Jedinou operací z 3D modelování zde bude příkaz „Vysunutí“, kdy vybereme profil desky a vysuneme jej o 10 mm. Potom by měla tato základna vypadat podobně jako zde. Posledním krokem bude opět estetická úprava povrchu.

obr.7 Konečná podoba základny

Dalším dílem, který budeme modelovat, je stojnice, která bude držet čep kladky a tím i samotnou kladku. Stojnice budou v sestavě dvě (na každé straně jedna) a budou se lišit pouze v dírách pro šrouby, které budou držet přídržku čepu. Postup výroby je u obou totožný, pouze u jedné se vypustí druhý náčrt a vrtání děr.

Začneme opět náčrtkem, ten je jednoduchý. Existuje více způsobů, jak jej kreslit, jako nejoptimálnější se jeví využití osy souměrnosti, díky které bude stačit zakótovat jen jednu stranu. Hotový náčrtek bude vypadat takto.

obr.8 Náčrtek stojnice

Poté můžeme přistoupit k modelování. Pokud budeme modelovat tu stojnici, která neobsahuje díry pro přídržku, bude po vysunutí model hotov. V druhém případě budeme muset ještě vyvrtat dvě díry se závitem M12.

obr.9 Nový náčrtek

Postup již známe. Zavedeme nový náčrt na již vysunutém modelu a dvěma středovými body, které ukotvíme pomocí osové souměrnosti určíme i rozteče děr a jejich vzdálenosti od středu díry pro čep. Tím, že nám body i osa zčernaly, máme jistotu, že jsou pevně ukotveny.

obr.10 Vyvrtání děr

Po spuštění příkazu „Díra“ navolíme volby „Od náčrtu“, automaticky se nám začnou generovat náhledy děr. Typ díry bude se závitem a rozměr M12, ukončení pak skrz vše. Nakonec upravíme typ povrchu na opracovaný kov. Pokud jste pracovali podobně, měl by výsledek vypadat jako zde na obrázku.

obr.11 Stojnice

Posledním dílem rámu, který budeme dělat, je vložka do díry ve stojnici, do které přijde umístit čep kladky. Jeho tvorba je velice jednoduchá a i pro nezkušené uživatele je otázkou pár minut. Náčrt by mohl vypadat takto.

obr.12 Náčrtek náboje

Z náčrtku již jen provedeme operaci rotace, kdy kroužek dostane téměř konečnou podobu. K té chybí zkosit tři hrany a zaoblit jednu. Nakonec upravíme vzhled nastavením povrchu a výsledek bude následující.

obr.14 Náboj rámu

Nyní máme připraveny všechny komponenty pro modelování sestav a můžeme přistoupit k samotnému skládání. Jediné díly, které zatím nemáme k dispozici, jsou knihovní standardizované součástky. O nich si povíme v dalších lekcích.

Videoukázka postupu

Vytvoření všech dílů pro tvorbu svařence rámu, žeber, základny, stojnice i náboje. Rozděleno do tří videí.

Pozn. Videa je doporučeno přehrávat v režimu 720p HD a při zobrazení na celou obrazovku s využitím rozlišení 1280 x 720

Díly kola

Sestava kola

Vytvořeno jako bakalářská práce Univerzity Pardubice, Fakulta elektrotechniky a informatiky

Autor: Ondřej Serbousek 10.5.2010