3470 mm, abych byl přesný

hynekn napsal(a): Rostislav Říha napsal(a): hynekn napsal(a): ....6000x4000pixelech ... Pokud takový obrázek vytisknete v dosti vysoké kvalitě 300 dpi, bude veliký 3,5x3,5m. .     pixel = dot dpi = dots per inch 1inch = 25,4mm 6000 pixelu / 300 = 20 inchu = 50cm Sprrrráávně. Proto uvádím jako postačující pro tisk barevných obrázků 150 dpi.

hynekn napsal(a): ....6000x4000pixelech něco kolem 5 GB paměti. V indexovaných barvách (256) to dělá třetinu. Taky úctyhodné. Pokud takový obrázek vytisknete v dosti vysoké kvalitě 300 dpi, bude veliký 3,5x3,5m. Obvykle pro barevný obrázek při tisku dostačuje kvalita 150 dpi (věřte-nevěřte, je to tak) a potom by byl veliký 7x7m. To je dost na podrobný územní plán Prahy i s širokým okolím :-) Tak to by bylo něco z IT demagogie

• pixel = dot
• dpi = dots per inch
• 1inch = 25,4mm
• 6000 pixelu / 300 = 20 inchu = 50cm

kolik dpi je treba pro tisk?

1. Je treba rozlisovat DPI a LPI (za laickost vysvetleni omluva, na nejakem dtp webu to bude urcite popsano lip).
2. Pokud mam tiskarnu, ktera umi na kazdy pixel umistit presne ten spravny odstin, tak plati svrchuuvedeny vzorecek - proste vydelim pocet pixlu hodnotou dpi a mam velikost, ve ktere vytisknu v nejvyssi kvalite.
3. Tiskarny ale obvykle neumi ty odstiny uplne vschny takze pouzivaji techniku michani ruznebarevnych tecek - podle toho, kolik maji barev inkoustu, technologii tisku...lze si predstavit, ze treba na to, aby tiskarna umela udelat tecku libovolne barvy (=pixel obrazku) potrebuje 2x2 tisknutelne / adresovatelne puntiky - pokud ma tedy tiskarna 600 dpi, tak to znamena, ze na 25,4 mm umi adresovat (trefit se) na 600 mist, tj. ma tiskovy bod 0,04mm. Pokud ale na namichani libovolneho odstinu potrebuje 2x2 body, tak realne neumi vytisknout ve vyssi kvalite nez 300 dpi ... a tuto hodnotu udava udaj lpi.
4. Noviny (cb) byvaly myslim na 80lpi, casopis 120...

 

Hezký .... 

Už to začíná být trochu off-topic, ale na průhlednost (černobílého) rastru je dobrý tiff. Nezapomeňte ovšem v acadu průhlednost zapnout. Má to ještě tu výhodu, že si potom rastr můžete "obarvit" jakoukoliv barvou. Třeba šedě, jako podklad.

Porovnání hlavních výhod a nevýhod rastrových formátů je též na:

Mantlík napsal(a): Hmm, máte pravdu, ukládat a znovu otevřít jsem to nezkoušel a spokojil se s tím, že na stavovém řádku se po snížení počtu barev na 256 objevilo ....x8BPP.

No, ono je to asi v tu chvili pravda (tech 8BPP), ale pak se to pri ulozeni do JPG zase vrati na 24BPP. Navic pri ukladani si JPG vytvari ty sve "ctverce" (nevim jak se to nazyva presne) a tam interpoluje barvy, takze indexace u tohoto formatu se ztratovou kompresi asi postrada smysl...

Sam nejsem nejaky odbornik na vnitrni format rastru. Zkusim to lajcky popsat.

S baravami mate pravdu - v RGB rezimu je to 256x256x256barev, tedy na jeden pixel je potreba 8x8x8 bitu a tedy barevna hloubka je 24bitu na pixl (BPP).
Teoreticka velikost je pak:
sirka x vyska x 24BPP (napr rastr 800x600x24=11520000bitu=1440000B=1406kB=cca 1.37MB

V rezimu indexovanych barev si vyberu kombinaci napriklad 256 barev (muzu zvolit i jiny pocet - zalezi na software). Na zacatku souboru mam prevodni tabulku kde je napsano ze barva RGB(24BPP)=indexovana barva (pri 256 barvach je to 8BPP).
Vyse uvedeny priklad je
800x600x8=3840000bitu=480000B=468kB + indexova tabulka

Teoreticky tedy zabere takovy rastr neco malo vic nez tretinu pameti.

A jeste k tomu formatu JPG. Barevna hloubka JPG je bud 24BPP (tedy rezim RGB) a tedy barvy a nebo sedivy rastr a barevna hloubka 8BPP. Neumi indexovane barvy. Zkuste si treba v IrfanView - u fotky snizte barevnou hloubku na 256, ulozte rastr a znovu otevrete - bude opet 24BPP. Pokud by jste chtel 8BPP JPG tak musite v dialogu ukladani zaskrtnout, ze bude rastr sedivy.
Pak zkuste to same (originalni rastr, snizit pocet barev, ulozit jako PNG, GIF, nebo TIF). Po otevreni bude 8BPP.
Prohlednete si rastry a na stavove radce je velikost na disku / velikoste v pameti.

Mantlík napsal(a): dneska tu v jiném vláknu zaznělo, že TIFF a PNG jsou výhodnější, než JPG? V čem konkrétně ? V rychlejším zpracování? Viděl jsem ortofotky v TIFFu 2-3x větší, než srovnatelné jpg.

Nevím kde to zaznělo, nenašel jsem, ale jen pokud vím, tak JPG dostanu v 8-mi bitových barvách jen šedivý. Prostě nezvládne indexované barvy jako TIF, PNG, nebo GIF. 

Docela bych se vsadil (nemohu to ale nijak dokázat), že si AutoCad vnitřně převede rastr na nějaký nekomprimovaný formát (třeba bitmapu apod...). Urychlení tedy může nastat pouze na čase čtení z disku (nebo jiného úložiště), naopak ale pak je zpomalení při převodu (tedy "zpracování obrázku" - to je pravděpodobně ten převod...).