Na profesi projekce topení chci ukázat, že nějaká záruka odbornosti je nutná. To "obyčejné topení" není jen "čistě strojařská záležitost jako  pneumatika a hydraulika". Specializace má smysl, protože se dotýká několika oborů:

• stavařiny (fyzika stavebních konstrukcí)
• nejen nauky o proudění tekutin a plynů, ale také o sdílení a přenosu tepla
• nauka o materiálech, (roztažnost, elektrochemie - na to všechno se dá "dojet"), sortiment výrobků a řešení je odlišný od jiných oborů
  
• měření a regulace
  
• hygieny
  
• ekonomiky
• klimatologie
  
• teorie spalování (dostatečný přívod spalovacího vzduchu může být životně důležitý!!!)
• speciální pedagogika (zákazníkovi vysvětlit, že to, co chce je nerozumné; naučit humánně orientovanou osobu ovládat regulátor; architektovi vysvětlit, že budova není jen skvěle koncipovaný prostor, ale také technologie, která potřebuje prostor a že buď bude topení vidět nebo slyšet nebo nemůže mít všude sklo)
• projektant topení musí znát příslušné předpisy pro řešení určitých úloh, které nejsou čistě technicky odvoditelné

• zabezpečovací zařízení
• dimenzování přípravy teplé vody
• požadavky na izolace
• nutný obsah dokumentace
  
• seřízení průtoků

• měl by vědět, kde předpisy a normy dávají nedostatečné nebo přímo nevhodné návody
• jak udělat dokumentaci tak, aby byla alespoň minimální naděje, že to podle ní vyrobí dobře
• měl by znát sortiment dostupných prvků (včetně možných náhrad) a umět je správně použít (a vědět, čemu se vyhnout)
• umět obhájit, že to navrhl správně a rozchodit to nakonec
  

Prostě je to ODBORNOST. A náplň oboru se s časem mění, stálé doplňování vzdělání je nutností. Např. nízkoenergetické domy musí být řešeny úplně odlišně, než bylo ještě nedávno zvykem. To, že jsou mantáci, kteří do projektů stále ještě píší výrobky, které se 15 let nevyrábějí a vycházejí z návrhových metod z doby krále Klacka, pro mne samo o sobě není argumentací proti autorizaci, ale spíše argumentem pro. Trochu pomůže proti nejhoršímu diletantismu, ale všechno nezachrání. Ne všichni jsou ochotni se učit právě ty návaznosti a bohužel prochází jim to. Dokonce získávají velké zakazky, protože jsou rychlejší a levnější. (Ne tak jejich produkty).
    Zásadním problémem komor je podle mne proto, že v zájmu uhájení vlastních koryt mohou tolerovat nedostatečnou odbornou způsobilost. Měly by hájit nejen profesní zájmy, ale také čest, aby lidé věděli, že člen komory je kompetentní (a nezastupitelný) ve svém povolání.


Upravil prybka - 15.úno.2007 v 02:18

Ad. prybka:
Já bych také souhlasil, ale s doplněním, že danou odbornost právě jaksi ta komora nezaručí. To že je někdo v komoře dokládá akorát to, že platí příspěvky a kdysi složil nějakou absolutně nic nevypovídající zkoušku. On i ten účinek prvotního vzdělání (SŠ, VŠ) je někdy dost sporný, ale většinou těm lidem utkví v hlavě alespoň něco.

Odborník by se měl poznat např. svou odborností a tím co už spáchal (v dobrém slova smyslu). Neodborníky, diletanty a příživníky by měly odfiltrovat tržní mechanizmy, ovšem v naší zvrácené republice to moc nefunguje :-(. Spousta investorů jde hlavně po ceně a krátkozrace neřeší důsledky a odborník je dnes kde kdo, na kde co.

Jsem taky elektrikář a tak mne zaujala věta

Petr Bláha napsal(a): ... Spousta investorů jde hlavně po ceně a krátkozrace neřeší důsledky ...

Z mé praxe musím konstatovat, že v případě akcí, které jsme kdy dělali, investor/zákazník se díval vždy prvně na cenu - to ostatní až pak...


Upravil Ferdinand - 16.úno.2007 v 09:22