Potom ještě existuje jedna nestandardní metoda, kterou zde zkušení invertoráři popisovali jako "metodu zašantročení". Ta spočívala v tom, že se sestava uložila jako, udělaly se kopie také odkazovaných součástí (s pozměněným názvem), následně se původní soubory součástí sestavy dočasně odstranily ze složky projektu a když se otevřela zkopírovaná sestava, tak se v dialogu nevyhodnocených referencí postupně ukázaly nově vytvořené kopie součástí s pozměněnými názvy. Potom se původní soubory nakopírovaly zpět do projektu a byly dvě nezávislé sestavy. Trochu krkolomné, ale pro menší sestavy použitelné.