V experimentování v isoučástkami jsem pokračoval (o experimentování v pravém smyslu nejde-na to nemám čas, zpracovávám 20 rozměrových varian stejné sestavy).
Pokud jsem seskládal sestavu z "obyč" dílů tak je vše ok, pokud tyto díly později převedu na isoučásti, tak ty původní zůstanou "obyčejnými" a nově vkládané ze změní na isoučásti-což je částečně logické, ale také extrémizmus, protože správně, by měl převést všechny obyč na i-čka.
Při tvorbě i-ček, jsem zaregistroval, že se zdědí všechny vyplněné kolonky "vlastností" - což je moc hezké, ale následně doplňované (= po vytvoření ička) se již projevují jen v "rodičovském" dílu a ten jak jsem psal výše, již nejde vložit, jediné co je pak možné, zahrnout tyto měněné proměnné do tabulky isoučásti, ale při dalších změnách, jsou s tím zase problémy.
Mohl by mě někdo poradit jak toto vyřešit = vytvořím si díl, nadefinuji mu nějaké vlastnosti, pak z něj udělám isoučást a nakonec chci nějakou vlastnost hromědně měnit u vše najednou (doted jsem si myslel, že vlastnosti nadefinované v rodičovském prvku se automaticky přenášejí do instancí isoučásti-možná se to tak dokonce občas chová, ale je to dosti nevyspytatelné)

Lze nějak zadat do sestavy tabulku parametru stejně jako u isoučásti? Částečně lze využít polohové reference, ale s nimi NEJDE MĚNIT POČET PRVKŮ POLE A ROZMĚRY GEOMETRICKÝCH ENTIT vytvořených v sestavě

Upravil Otasek